Poskytnout praktickým lékařům nejnovější informace o léčbě deprese a úzkostných stavů má projekt nazvaný Dimenze F. Zároveň chce posílit motivaci praktiků, aby se angažovali v léčbě duševně nemocných. Na projektu se podílí Sdružení praktických lékařů.

"Emoce jsou na samé špičce procesu zpracování informace. Pokud selhává schopnost přiřazovat situaci, kterou jedinec prožívá, adekvátní pocit, jde o poruchu emotivity a nejčastější z těchto poruch je právě deprese," říká Jiří Horáček z Psychiatrického centra Praha.   

Předpokládá se, že za vznikem deprese je snížená schopnost člověka adaptovat se na zátěž z okolí. Odborníci odhadují, že zhruba ve 40 procentech případů je deprese dána geneticky. Spouštěčem klinických projevů nemoci mohou být nejrůznější hormonální, sezónní, klimatické vlivy i vliv nedokonale zpracovaných těžkých životních událostí.

Léčba se projeví za měsíc

K léčbě depresí se používají nejčastěji antidepresiva, jejichž účinek se neprojeví okamžitě. Efekt léčby lze zaznamenat po třech až čtyřech týdnech. Po odeznění akutní fáze deprese následuje udržovací léčba. Léčba by měla trvat půl roku až rok. Po druhé epizodě se léky podávají dva až tři roky.

Antidepresiva lékaři předepisují i pacientům s diagnózou úzkostná porucha. Chorobná úzkost je pocit strachu a obav, který nemá konkrétní obsah a výrazně snižuje kvalitu života. Úzkostné stavy se v populaci vyskytují zhruba stejně často jako deprese.