Péče o vlasy, zvláště o jejich dekorativní stránku, tvoří odedávna samostatný obor se specifickou problematikou. Třebaže jsou její cíle obdobné cílům kosmetiky, způsoby a prostředky, jakými se jich dosahuje, jsou zcela jiného charakteru. Kosmetickou péči si však lze bez současné péče o vlas jen těžko představit. Obojí vytváří jeden nedílný celek. Proto je třeba věnovat nezbytnou pozornost i péči o vlasy.

Základem péče o vlas je mytí. Všechny přípravky k mytí vlasů obsahují látky s detergentními vlastnostmi. Mýdlové (práškové) šampony se v současnosti prakticky již nepoužívají. Nemají u zdravého ani u nemocného nebo poškozeného vlasu žádné výhody. Naopak, po mytí ulpívá na vlasu nános vápenných mýdel, vytvářející šedavý povlak. Vlas mytý mýdlem je špatně česatelný, po mytí je nezbytná kyselá lázeň, která neutralizuje reziduální zásaditou reakci.

Na jemné vlasy se žloutkem

Šampony s anionaktivními tenzidy mají výrazný odmašťovací účinek, porušují soudržnost šupin vlasové kutikuly, jednotlivé šupinky se mírně odchlipují. Vlas při česání za mokra drhne, za sucha v důsledku elektrického náboje létá za hřebenem. Nejvhodnější jsou tedy přípravky s přísadou amfolytických tenzidů s vhodnou chemickou strukturou, případně s tukovou komponentou. U velmi jemných vlasů, které tenzidy vůbec nesnášejí, je vhodné mytí žloutkem, který je ovšem nutno důkladně splachovat vlažnou vodou.

Každé mytí vlasů však představuje, stejně jako mytí bezvlasé kůže, nejen odstranění nečistot, ale i určitou míru odmaštění, nehledě na to, jaký mycí přípravek používáme. Sumárně však z různých hodnocení vyplývá, že častost mytí, použité přípravky, a tedy ani míra odmaštění, nemají podstatný vliv na rychlost a míru opětného promaštění kštice. Rozdíly nebyly nalezeny, ať už byla měření prováděna u sebostatiků či u seboroiků.

Hlasujte v anketě pod článkem:
Jak často si myjete vlasy?

Dokonce oproti obecnému názoru, že příliš časté nebo příliš intenzivní mytí provokuje rychlejší a intenzivnější promaštění, bylo zjištěno, že k původní intenzitě promaštění dochází o to rychleji, o co menší je míra odmaštění. Druhý den po mytí vlasů pak nacházíme, bez zřetele k charakteru tenzidů použitých k mytí a k míře odmaštění, původní hodnoty. Stejně tak měření prováděná pátý a sedmý den neprokázala žádné další změny naměřených hodnot.

Z těchto pokusných zjištění lze odvodit, že přinejmenším u zdravých osob nemá míra odmaštění žádný podstatný vliv na dobu domaštění, ani na hladinu původních hodnot.

Materiál převzat z publikace: Kosmetika v teorii a v praxi, 4. vydání. Vlasta Feřteková a kolektiv. Vydalo nakladatelství Maxdorf