„Ukazuje se, že závislost na technologiích má podobné příznaky jako závislost na nikotinu, alkoholu, gamblerství. Nemám-li u sebe telefon, můžu pociťovat úzkost,“ konstatuje Matěj Krejčí.

Telefony a počítače nás vehementně okrádají o pozornost a soustředění, čímž si prošel i sám terapeut. „Ano, zažil jsem to,“ přiznává, že v minulosti propadl chytrým telefonům a sociálním sítím.

„Trpěl jsem nespokojeností, roztěkaností, nepozorností, chtěl jsem být v neustálém kontaktu s lidmi přes Facebook. Tehdy jsem hodně cestoval a měl radost, že to můžu sdílet přes sociální sítě. Ale po čase jsem si všiml, že fotím jen proto, abych se zavděčil někomu na internetu,“ vzpomíná Matěj.

Když se ke zmíněným neduhům přidala ještě nespavost, začal neutěšenou situaci konečně řešit. A posléze pomáhat ostatním.

Někteří otevřou telefon až 200krát za den. Průměr se pohybuje okolo stovky.

Aby nám výdobytky techniky pomáhaly, a nikoliv škodily, lze podle něj docílit pomocí jednoduchých nástrojů. Radí např. stáhnout si aplikaci, která změří, kolik času dotyčný tráví na internetu. Nebo tu, která počítá, kolikrát za den člověk telefon otevře. Někteří až 200krát za den. Průměr se pohybuje okolo stovky. Telefon bereme do ruky v podstatě pokaždé, když se nudíme.

„Je dobré říct si, že např. u jídla nebudu koukat do ničeho digitálního. Vytvořit si bezmobilní zóny. V ložnici, nebo když jsem s přáteli,“ vzkazuje.

Kvůli všudypřítomnému internetu neumíme pořádně odpočívat. Také snižuje efektivitu práce, jelikož co se nestihne v pracovní době, lze snadno dohánět později. „Ale když otevřete doma pracovní mail, nikdy nevypnete,“ konstatuje Krejčí známou pravdu.

Terapeut Matěj Krejčí

Terapeut Matěj Krejčí

FOTO: archív Matěje Krejčího

Rodiče musí být pro své děti vzory

Kdekomu dochází, že mobil sleduje až moc. Ale není schopný problém řešit. „Jde o vůli a přizpůsobit si prostředí. Když nebudete mít v mobilu kdejakou aplikaci, nebudete mít tendenci se k přístroji obracet. Náhradou může být zajímavá kniha,“ říká s tím, že moderní technologie jsou geniálním nástrojem, který pomáhá rozvíjet potenciál. Jde jen o to, udržet rozumnou míru.

Děti do šesti let podle něj přístup k nim vůbec nepotřebují. A když už, tak maximálně dvě hodiny denně.

„Většina rodičů si stěžuje, ale neuvědomují si, že za to můžou. Sami telefony neustále sledují,“ konstatuje.

„Opakovaně sice nařizují Odlož to!, ale co má dítě pak dělat, když nic jiného nezná,“ krčí rameny. Připouští, že zabavit potomky třeba stolní hrou je obtížné.

„Na internetu je všechno přizpůsobené tak, aby to bylo co nejzajímavější, vzrušující. Proto se dítě u obyčejné hry tak nezapálí. Je důležité vydržet,“ nabádá.