Jak časté jsou choroby sítnice u české populace a jaký je vývojový trend u těchto málo diskutovaných problémů?

Například věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) se vyskytuje u 1,6 % české populace nad 50 let, u lidí od 50 do 75 let věku již dosahuje 11 % a u seniorů nad 75 let 28 %.

Přitom se jedná o nejčastější příčinu ztráty zraku v rozvinutých zemích u pacientů starších 65 let, tedy i u nás v České republice. Počet nevidomých nebo slabozrakých v důsledku tohoto onemocnění je, jak vyplývá z uvedených čísel, již nyní vysoký, a dále roste, již jen proto, že česká populace prostě stárne.

VPMD je do určité míry civilizačním onemocněním, jehož rizikovými faktory jsou kouření a obezita. V Centru klinické oftalmologie v Praze nikoho samozřejmě nenutíme přestat kouřit, ale pacienty nejen o těchto rizicích informujeme.

Pravidelné vyšetření u oftalmologa po 50. roce věku je tedy více než žádoucí, že?

Určitě, neboť změny u zmiňované a věkem podmíněné makulární degenerace jsou nevratné. Onemocnění existuje ve formě „suché“, na kterou však v 10 % případů nasedá forma „vlhká“. Právě druhá jmenovaná, pokud se včas nezachytí, vede v řádu několika měsíců ke ztrátě zraku.

Je strašné, když člověk dosáhne důchodového věku, řekněme 65 let, a namísto kvalitního života najednou kvůli VPMD nevidí. Svět se mu hroutí a ze zdravotního problému se vyvíjí závažný problém sociální, který vede ke společenské izolovanosti pacienta a jeho ekonomickým problémům.

Pacient s onemocněním sítnice se prý může dostat až na psychiatrii. Jak?

Je za to odpovědný Charles Bonnetův syndrom, popsaný švýcarským filozofem již v 18. století. Jedná se o to, že nemocná sítnice vysílá falešné signály do mozku, ten je však nedokáže zpracovat.

Nemocný například „vidí“ neexistující předměty, zdají se mu reálnými. Pacient může skončit na psychiatrii, podstupovat zbytečnou farmakologickou léčbu, je společensky stigmatizován, přestože za popisované projevy Charles Bonnetova syndromu je zodpovědná „pouze“ jeho nemocná oční sítnice.

Chirurgové Centra klinické oftalmologie úspěšně provedli více než 3500 nitroočních operací se zaměřením na vitreoretinální výkony.

Chirurgové Centra klinické oftalmologie úspěšně provedli více než 3500 nitroočních operací se zaměřením na vitreoretinální výkony.

Jaké jsou možnosti léčby věkem podmíněné makulární degenerace?

Na 1. oční klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze jsme byli v roce 1993 prvními, kdo se v České republice zabýval VPMD, a nové postupy publikovali.

Nejdříve jsme ošetřovali pacienty laserem, potom (od r. 1997 již na oční klinice ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady) následovala fotodynamická terapie, která umožnila léčit až 30 % pacientů s VPMD. To byla doba, kdy se objevila také zcela nová diagnostická technika – optická koherentní tomografie (OCT).

V dnešní době se používají zejména nitrooční injekce, které jsou účinné v 95 %. Vždy se však jedná o léčbu symptomatickou, protože neléčíme příčinu, která je dosud neznámá. Rozvoj VPMD také zpomaluje užívání doplňku stravy - luteinu. Potvrzují to mezinárodní dvojitě zaslepené klinické studie.

Zmínil jste pro vyšetření pacientů přínos optické koherentní tomografie. V čem je pokrok největší?

Vyšetření OCT je pro pacienty šetrné, neboť se jedná o moderní neinvazivní metodu (bezkontaktní - pozn. red.), která nám poskytuje ideální obraz vnitřních struktur oka. Na jeho základě můžeme stanovit správnou diagnózu, porovnávat jednotlivá vyšetření v časových intervalech, naplánovat případnou chirurgickou nebo injekční léčbu.

V Centru klinické oftalmologie v Praze tak dokážeme vyhodnotit účinnost dosavadní léčby a také poznat, kdy je léčba zbytečná, anebo nedostatečná. OCT je revolucí v zobrazování sítnice, neboť nám ukáže průhlednou tkáň až do hloubky 3 mm. Je to v podstatě „histologie in vivo“, neboť dříve jsme takové výsledky viděli pouze na preparátech.

Obrovsky se zvýšil záchyt časných stadií sítnicových onemocnění, glaukomu, OCT hraje rovněž významnou roli při vyšetření předního segmentu oka. V posledních pěti letech se nevídaně zvýšila kvalita zobrazení tohoto vyšetření, je kvalitnější a přesnější. Zařízení dokonce rozezná i pohyb červených krvinek v cévách, k jejichž zobrazení se nyní v některých případech nemusí používat kontrastní látky.

Mohou si lidé sami kontrolovat zrak?

Jedná se o bazální problém, který spočívá v tom, že lidé nejsou zvyklí si kontrolovat oči zvlášť. Oko má tu schopnost, že je schopné převzít funkci toho druhého.

Při některých sítnicových problémech pak pacienti přicházejí tak pozdě, že jedno oko již prakticky „ztratili“. Zase tedy platí, že včasné vyšetření oka může zachránit zrak, neboť poškození sítnice je nevratné.

Slyšel jsem o jakési manažerské oční nemoci. O jaký problém se jedná?

U akčních lidí, zpravidla v manažerských pozicích (ale např. i pilotů apod.), se může vyskytnout centrální serózní chorioretinopatie (CSCHR). Vzniká přetlak ze spodu, výtok tekutiny zvedne sítnici, což, pro zjednodušení, se projevuje na OCT jako fenomén „odstávající omítky“.

Zdroj laserem „zavaříme“ a pacient je bez potíží. Jedná se o efektivní léčbu, kdy pacientovi sítnici spravíme paradoxně tak dobře, že vnímá i ty nejjemnější změny ve vidění, některé změny jsou ale nevratné. Zachránili jsme mu ale zrak, často i zaměstnání, to bych rád zdůraznil!

Lze oči trénovat?

Také v oftalmologii existují mýty a pověry, bohužel občas i mezi odborníky. Oči trénovat nelze, po 40. roce věku vidění slábne, čočka ztrácí elasticitu, takže přicházejí ke slovu brýle na čtení. To je třeba akceptovat.

Je třeba pravidelně vyšetřovat oční pozadí, neboť jsem již zmínil, že některé změny mohou být trvalé. Vyšetření je přitom nebolestivé. Do očí se určitě nesmí sahat, při nasazování kontaktních oček striktně dodržovat hygienu. U dětí je pravidelná kontrola ještě důležitější, pokud se oči s mozkem nepropojí do sedmého roku věku, nestane se to již nikdy.

Přetrvávající pověrou je dále to, že fyzická námaha může způsobit onemocnění sítnice. To je nesmysl. Dokonce ani po traumatech, například těžkých autonehodách, pokud nebylo přímo zasaženo oko, sítnice nebývá poškozena. Naši pacienti nejsou ani po operacích omezeni fyzicky.

Starají se lidé lépe o svůj zrak?

Lepší se to. Chodí pravidelněji na preventivní prohlídky, v případě problémů vyhledávají odborná oftalmologická pracoviště. Což mohu za oblast naší specializace na vitrektomii - operace tzv. zadního segmentu, který se nachází za čočkou oka, potvrdit.

Může se Vám hodit na službě Firmy.cz: