Cholesterol lidský organismus pro svou správnou funkci sice potřebuje, protože se podílí na tvorbě buněčných membrán a je důležitý pro tvorbu hormonů a vitamínu D, ale to vše jen v omezeném množství.

Za „nebezpečný cholesterol“ je považován tzv. LDL cholesterol. Jeho nadbytek v krvi je zásadním hnacím motorem cévních změn a nezbytným předpokladem vzniku a progrese tepenného kornatění – aterosklerózy.

Důsledkem aterosklerózy dochází k postupnému zužování postižené cévy, při tvorbě sraženiny tzv. trombu může dojít k zablokování průchodu krve a přívodu kyslíku k orgánům, kvůli čemuž může dojít jak k srdečnímu infarktu, tak mozkové mrtvici.

Doporučená hladina celkového cholesterolu v krvi
Měla by se pohybovat maximálně do 5,00 mmol/l, lépe kolem 4,5 mmol/l.

Neuspokojivá hodnota cholesterolu může přitom značit metabolickou poruchu tzv. dyslipidémii. Nejedná se přitom o koncentraci cholesterolu, ale spíše kvalitativní změny krevního tukového spektra. Nebezpečné tak není jenom zvýšení celkového cholesterolu či vyšší hodnota LDL cholesterolu, cévní riziko stoupá i s poklesem HDL cholesterolu či s vyšší hladinou neutrálních tuků, tzv. triglyceridů.

Dyslipidémie je přitom vůbec nejčastějším metabolickým onemocněním, které postihuje až 85 % populace ve věkové kategorii nad 55 let.

„Cévní mozková příhoda má různé příčiny, a tedy existuje i více možností, jak její pravděpodobnost snížit. Snižování koncentrací krevních tuků představuje účinný a bezpečný způsob, jak tohoto cíle dosáhnout. Snížení koncentrace cholesterolu a dalších lipidů v krevní plazmě k doporučeným hodnotám a současně optimalizace krevního tlaku jsou dvě základní opatření, která sama o sobě sníží riziko mrtvice o dvě třetiny. Při kombinaci s dalšími strategiemi, jako je nekuřáctví, léčba diabetu, antikoagulační léčba při srdeční arytmii atd. lze snížit výskyt CMP až o 80 procent,“ vysvětluje doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., internista III. interní kliniky – kliniky endokrinologie a metabolismu VFN a 1. LF UK v Praze, předseda České společnosti pro aterosklerózu.

Ke snížení rizika mrtvice tak stačí dodržovat mnohdy i jednoduchá opatření v rámci životosprávy.

„To znamená například pravidelně se pohybovat alespoň 30–60 minut denně, udržovat si přiměřenou tělesnou hmotnost a v případě vyšší hmotnosti pracovat na jejím snížení. Dále je pak doporučováno nekouřit. Ve stravě je důležité omezit množství soli a cukru, dodržovat dostatečný a složením adekvátní pitný režim, zaměřit se na výběr vhodných tuků a dalších potravin v rámci jednotlivých skupin,“ doporučuje Věra Boháčová, DiS., nutriční terapeutka, místopředsedkyně Sekce výživy a nutriční péče z.s.

Co vás může varovat při mozkové mrtvici, tzv.  test FAST
Pokles ústního koutku, člověk se přestane symetricky smát.
Slabost končetin, paže a nohy na jedné straně těla (Testujeme předpažením po dobu 10 sekund, pokud oslabená paže klesá, je test pozitivní.).
Náhle vzniklá porucha řeči (člověk například není schopen najít správná slova, říká nesmysly, zadrhává se, nebo nemluví vůbec).

Nemocní mohou mít ale celou řadu dalších příznaků. „Například zrakové poruchy (náhle vzniklé dvojité vidění, výpadek poloviny zorných polí u každého z očí, náhlý výpadek zraku na jednom oku), náhlé poruchy vědomí, brnění nebo necitlivost poloviny těla, krutá bolest hlavy doprovázená během několika málo hodin ztuhlostí šíje, tedy neschopností položit bradu na hruď, nebo závratě a zvracení. Problém je v tom, že příznaků je celá řada, někdy jich u jednoho pacienta může být víc najednou,” upozorňuje prim. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., FESO, z Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze, předseda výboru Cerebrovaskulární sekce ČNS ČLS JEP.