Hlavní obsah

Léčba neurologických onemocnění se prudce vyvíjí

Právo, Václav Pergl

Z hlediska počtu nových léků se málokterá oblast medicíny vyvíjí tak rychle jako neurologie. Život pacientů se mění k lepšímu nejen díky novým lékům.

Foto: Profimedia.cz

Neurologické choroby jsou velmi často spjaty s vyšším věkem.

Článek

V současnosti známe na tisíc neurologických nemocí. Z nejznámějších: Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, epilepsie, migréna... Nemoci jsou velmi různorodé. V součtu se ve vyspělých zemích týkají skoro 30 procent populace. Právě na léčbu těchto chorob se masivně zaměřuje farmaceutický výzkum.

„Jen v USA se vyvíjí 537 léčivých látek na neurologické choroby,“ informoval Právo Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

Neurologické choroby jsou velmi často spjaty s vyšším věkem a mnohé lze označit za civilizační, spojené s moderním životním stylem.

„Není ale pravda, že by se léčiva na neurologická onemocnění hledala snadno. Výzkum v této oblasti patří mezi vysoce rizikové, velké množství klinických studií skončí nezdarem,“ uvedl Dvořáček.

Pětadvacet léků na jedinou nemoc

Jednou z nemocí, proti nimž dostali lékaři v několika uplynulých letech do ruky „široký arzenál“, je epilepsie, kterou si spojujeme s typickými záchvaty. Podle MUDr. Jany Zárubové, která působí v Centru pro epilepsie Neurologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol v Praze a předsedá organizaci EpiStop, je léčba epilepsie jednou z nejdynamičtějších oblastí neurologie.

„V současné době máme k dispozici kolem 25 antiepileptik. Pacientům nereagujícím na farmakologickou léčbu můžeme nabídnout epileptochirurgickou léčbu, stimulační léčbu nebo léčbu dietou,“ uvádí lékařka.

Problémem v České republice zůstává, alespoň podle lékařky, určitá diskriminace nemocných, zejména na pracovním trhu. „Kdybych měla jmenovat jeden velký problém, pak bych zmínila chybějící rescue medikaci pro pacienty s epilepsií v Česku. Jde o léky, které pacient užije, když vycítí blížící se záchvat. Ten pak nepropukne v plné síle,“ sdělila MUDr. Zárubová.

Budoucnost léčby vidí v rozvoji poznání o lidském genomu. „Jakmile porozumíme procesu epileptogeneze, budeme schopni přijít na to, jak jej přerušit,“ říká.

Žiji s epilepsií, ale netrpím

Šárka Káňová se léčí moderními léky: „Ano, žiju s epilepsií. Ale nedá se říct, že bych trpěla epilepsií. Nijak netrpím a ani nechci být nazývána epileptičkou.“ Je zapojena do činnosti neziskové organizace EpiStop, která se snaží dosáhnout zlepšení dostupnosti léčby, věnuje se vzdělávací činnosti ohledně pacientských práv a podporuje třeba zapojení českých lékařů a pacientů do registrů pro sdílení informací o léčbě.

„Ačkoliv ženy s epilepsií bývaly zrazovány od mateřství, já chtěla děti mít. Díky důkladnému plánování těhotenství, odbornému a zároveň empatickému provázení ze strany mé ošetřující lékařky mám nyní dvě osmileté holčičky,“ říká paní Káňová.

V době těhotenství užívala dvojkombinaci antiepileptik a souhlasila s průběžným zadáváním informací o své léčbě do evropského registru EURAP. Ten slouží k získávání dat o konzervativní léčbě těhotných žen s epilepsií užívajících v době těhotenství léky.

„Získané údaje mohou pomoci lékařům pro optimální nastavení léčby jejich pacientek, které plánují těhotenství,“ popisuje Káňová.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám