Článek
Dalo by se říci, že není pohyb jako pohyb. Dokládá to i jedna z posledních studií britských vědců, publikovaná v časopise Journal of Sports Medicine. Ti tvrdí, že jakkoli jsou mnohé druhy pohybu přínosné, existuje na druhé straně i fyzická aktivita, která je spojována s rizikem dřívějšího úmrtí, uvádí server časopisu Time.
Pieter Coenen, odborník v oblasti pracovního lékařství na nizozemské VU University of Medical Centre, spolu se svými kolegy analyzoval celkem 17 dřívějších studií, které zkoumaly účinky fyzické aktivity ve spojení s vykonávanou prací. Studie zahrnovaly více než 193 tisíc mužů s různou úrovní fyzické aktivity na různě náročných pracovních pozicích.
Coenen zjistil, že jedinci, kteří měli z hlediska hodnocení fyzicky nejnáročnější práci, vykazovali o 18 % vyšší riziko dřívějšího úmrtí ve srovnání s lidmi s méně fyzicky aktivním zaměstnáním.
Pohyb v práci vs. ve volném čase
Na první pohled se může zdát, že jsou výsledky v rozporu s údaji, které naopak dokládají přínos cvičení a fyzické aktivity na kvalitu a délku života člověka. Ovšem je třeba dodat, že data zaměřená na přínos cvičení a pohybu byla vždy spojována pouze s volnočasovými aktivitami.
„Myslíme si, že fyzická aktivita vykonávaná v práci a ve volném čase jsou dva rozdílné typy aktivity s různými fyziologickými důsledky,” uvedl Coenen.
Vysvětluje to tím, že zatímco ve volnočasových aktivitách se lidé cvičení aktivně věnují v průměru zhruba hodinu a mají možnost danou aktivitu přerušit, když jsou unaveni, v práci je to jiné. V ní jsou lidé nuceni vykonávat stále stejné a fyzicky náročné úkony opakovaně několik hodin denně, navíc jen s několika málo přestávkami, pokud vůbec.
„Pokud lidé v práci vykazují nadměrnou aktivitu, konají tak opakovaně minimálně osm hodin denně. Jejich srdeční frekvence a krevní tlak jsou po danou dobu konstantně vysoké. To může vést ke stavu, který je opakem toho, co je pro srdce zdravé. Vzniká totiž nadměrná zátěž ohrožující kardiovaskulární systém,” popisuje vědec. Jak navíc dodává, tito lidé málokdy mimo zaměstnání vykonávají jinou fyzickou aktivitu, protože jsou přesvědčeni, že ta v práci jim bohatě stačí a prospívá.
„Pravda je ale ta, že jsou dvojnásobně ohroženi. Zaprvé ve volném čase nijak necvičí a zadruhé jsou vystaveni rizikům spojeným s aktivitou, kterou vykonávají v práci,” uzavřel.