Protože ale lidé podceňují prevenci, stále se nezdravě stravují a málo pohybují, patříme současně ke státům, kde jsou srdce a cévy jednou z hlavních příčin úmrtí. V EU jsme v tom pátí od konce.

To jsou paradoxy české kardiologie. Zaznělo to na květnovém XXV. výročním sjezdu České kardiologické společnosti s mezinárodní účastí, který proběhl v Brně. Zúčastnilo se ho 3568 lékařů a dalších pracovníků ve zdravotnictví.

Kdo je typický pacient

Typický pacient, 45–50letý muž s infarktem myokardu. Začátkem devadesátých let minulého století měl jedinou možnost. Dva až tři týdny hospitalizace v klidu s medikamentózní léčbou, která neřešila podstatu nemoci, jen tlumila příznaky. Prognóza také nebyla úplně dobrá, úmrtnost na akutní infarkt se v té době pohybovala mezi 10 až 15 procenty.

„Vývoj léčby infarktu prodělal za 25 let neuvěřitelné proměny,“ soudí prof. MUDr. Aleš Linhart, přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze.

Vysvětlil, že vše je precizně a efektivně zorganizováno, léčba tak intenzívní, že si pacient ani moc neuvědomuje, co se s ním děje a jak vážný stav překonává. U běžného, nekomplikovaného infarktu odchází maximálně po pěti dnech hospitalizace do domácího léčení. Má stanovenou sekundární prevenci, tedy další postup léčby a farmakoterapii přímo na tělo.

„Jeho prognóza je výrazně lepší, když se dostane přímo do kardiovaskulárního centra,“ tvrdí prof. Linhart. Také návrat do běžného života a jeho kvalita jsou uspokojivé, téměř bez omezení, zatímco pacienti před lety odcházeli automaticky do plného invalidního důchodu.

Prvenství s paradoxy

V ČR je dokonale propracovaná síť celkem 22 kardiovaskulárních center, která zajišťují rychlý a účinný terapeutický zákrok u pacientů s infarktem. I proto je v Evropě na prvním místě v záchytu a léčbě akutních infarktů.

Trochu s nadsázkou řečeno je Česká republika nejlepším místem, kde dostat infarkt. Česko a Holandsko jsou totiž pro Evropu vzory, jak by se měl infarkt myokardu skutečně léčit, včetně následné sekundární prevence a lázeňské péče.

Zároveň ale stále patříme ke státům, kde jsou kardiovaskulární onemocnění jednou z hlavních příčin úmrtí. Každoročně přibývá kolem 14 000 nových pacientů s infarktem a podle posledních dat Evropské kardiologické společnosti je Česko v úmrtnosti na nemoci srdce a cév na pátém místě od konce v rámci zemí EU.

„Když se opět vrátíme do historie, přicházeli pacienti o deset let mladší, dnes jsou ve věku spíš 60–70 let či starší, proto mají častěji a víc dalších nemocí, jež léčbu komplikují. Vlastně naše schopnost léčby infarktu způsobuje paradoxně to, že pacienti přežijí první, druhý infarkt a zemřou na srdeční selhání. To se stalo epidemií 21. století,“ dodává prof. Linhart.

Nemoci, které mají rozhodující slovo

Kromě srdečních selhání způsobují velkou zátěž cukrovka a vysoký krevní tlak. Je jen málo zemí, kde je víc hypertoniků než v Česku v přepočtu na počet obyvatel.
U hypertenze, tedy vysokého krevního tlaku, je problém, že z drtivé většiny nebolí.

„Největším úskalím populace i nás kardiologů je hypertoniky najít, diagnostikovat, správně léčit a vysvětlit jim, že je třeba dodržovat režimová opatření,“ zdůrazňuje prof. MUDr. Miloš Táborský, předseda České kardiologické společnosti a přednosta I. interní a kardiologické kliniky FN v Olomouci.

Pro diabetiky je dobrou zprávou, že existují data, která ukazují, jak moderně léčený diabetes dokáže snížit rizika infarktu a ischemické choroby srdeční o 10 až 15 procent.

Po dlouhých letech se objevila antidiabetika, která významně snižují kardiovaskulární úmrtnost, a to v poměrně krátké době po nasazení léčby. „Před lety jsme měli k dispozici studie, které trvaly až deset let, než se projevil efekt v léčbě cukrovky, dnes je nástup velmi rychlý. Zdá se, že s léky nové generace výrazně ovlivníme prognózu pacientů. A to je také revoluce,“ vysvětluje profesor Táborský.

Prevence na prvním místě

Intervenční léčba infarktů myokardu (ČR je na prvním místě v Evropě) a cévních mozkových příhod (počtem léčených pacientů na 100 000 obyvatel jsme na druhém místě v Evropě) snížila významně úmrtnost a dlouhodobé následky obou závažných onemocnění. To je velký úspěch české kardiologie.

Na druhou stranu jsou i rezervy, které se nedaří využít. „Lidé často nemají povědomí, že trpí nějakou z kardiovaskulárních nemocí, neznají její příznaky. Nedaří se změnit životní styl, omezit kouření, přitom zákaz kouření v některých zemích Evropy vedl ke snížení výskytu infarktu myokardu až o čtvrtinu,“ říká profesor Táborský.

Deset tisíc kroků denně pro zdraví

„Nestrašíme, doporučujeme. Každému nesedí běh, stačí ostrá chůze. Kdo se bojí 10 000 kroků denně, optimální je 6000. Od této hranice začínají i data, která ukazují na jednoznačné benefity pro pacienty,“ dodává prof. MUDr. Jiří Vítovec z I. interní a kardioangiologické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a FN u sv. Anny v Brně.

„Výchova obyvatel k prevenci je běh na dlouho trať. Nelze očekávat výsledky do dvou let. Interdisciplinární přístup k pacientům a řešení jejich potíží se pomalu začíná naplňovat. Postupně stárneme a nechceme mít starou nemocnou populaci, ale lidi, kteří se cítí dobře a jejichž biologický věk bude výrazně nižší než ten reálný,“ přibližuje cíle české kardiologie Táborský.