Statistiky ukazují, že nejohroženější skupinou zůstávají lidé nad 65 let, ovšem poslední dobou přibývají stále mladší pacienti. Celkový počet lidí s mrtvicí mezi 20 a 64 lety celosvětově vzrostl od roku 1990 do roku 2010 o 25 procent.

„Ze své zkušenosti vím, že se jedná nejen o čtyřicátníky, ale i šestnáctileté, dvacetileté,“ potvrzuje Jiří, který se zákeřnou chorobou nenechal zlomit a může být příkladem pro stejně postižené.

„Současné životní tempo se projevuje nejen cévními příhodami, ale mnohem častější jsou i neurologické potíže typu bolesti páteře, hlavy, migrény, úzkostné poruchy,“ řekla Právu neuroložka z pražské polikliniky na Budějovické Jana Zárubová.

Zatímco v minulosti se lidé řídili heslem Ve zdravém těle zdravý duch a věděli, že je potřeba dělit čas mezi práci, sportovní aktivity a relaxaci, dnes podle ní pod tlakem na výkon a z obav ze ztráty zaměstnání velmi málo dbají na duševní a tělesné zdraví.

„Tělo je dimenzované jen na nějakou zátěž, a když ho budeme dlouhodobě přetěžovat, ne vždy to dobře dopadne,“ varuje nejen workoholiky.

Opětovné učení a deprese

I Jiří pracoval usilovně v nadnárodní společnosti. „Jednoho dne jsme jeli na chatu, pracoval jsem na zahradě, šel jsem si lehnout a už jsem se neprobudil,“ vzpomíná. V nemocnici zjistili, že prodělal cévní mozkovou příhodu s krvácením. Dobře to s ním nevypadalo. „Mám ohromnou výhodu, že si nepamatuji to nejhorší,“ zamýšlí se.

Vnímat začal až rehabilitaci po mrtvici o několik týdnů později. Musel se učit znovu mluvit, čelil vážným problémům se stabilitou, zrakem. Dlouho viděl, jako když sleduje okolí dalekohledem.

„Trpěl jsem depresemi, první, co jsem chtěl, hned se vrátit do práce mezi svoje lidi a s rodinou dělat všechno jako dřív. Ale nešlo to. Sám jsem nedošel ani na záchod,“ prozradil dnes už optimismem sršící Jiří Holub. Všechno zvládl díky pomoci nejbližšího okolí a Ergo Aktivu.

Centrum moderní rehabilitace Ergo Aktiv od roku 2010 pomáhá lidem po cévní mozkové příhodě či jiném poškození mozku s návratem do běžného života. Způsobem práce, kdy propojuje sociální a zdravotní rehabilitaci, je podle provozní ředitelky Olgy Pekárkové jediné v ČR. „Naším cílem je komplexní rehabilitace, která bude o krůček za nemocnicí a blíž k běžnému životu,“ řekla Právu.

Jiří nejenže se vrátil do svojí původní práce, ale v Ergo Aktivu na poliklinice Olšanská v Praze učí každou středu angličtinu. Důležitý pro lidi po mrtvici je podle něj i sociální kontakt, aby viděli, že se jde vrátit zpět do stavu před mrtvicí. „Já věřím, takže se vrátím,“ reagoval tatínek dvou dcer s úsměvem na otázku, zda zase bude takový jako dřív.