Každá práce, rutinní záležitosti, mohou přinést určité frustrace a překážky, někdy je toho jednoduše přespříliš. Když je ale okolo nás vysilujících situací moc, je nutné si to uvědomit a začít jednat.

Začít to může nejprve negativními myšlenkami a povídáním si sám se sebou. Už to může značit nespokojenost v práci. Na rozdíl od verbální komunikace, která zpracuje zhruba 150 slov za minutu, neverbální umožňuje za stejnou dobu slov „vyslovit“ až 1000. Což samozřejmě přispívá k daleko větší psychické nepohodě, kterou si sami navozujeme.

Vnitřní neklid si navozujeme sami

Vnitřní pochybnosti a neustálé přemítání o nespokojenosti v pracovním životě je extrémně škodlivé pro psychickou pohodu člověka.

„Když je oněch 1000 slov za minutu negativních a škodlivých, člověk uvolní příliš mnoho adrenalinu a kortizolu, hormonu stresu,“ říká psycholog a dodává, že kvůli tomu jsou tělo i mysl v neustálém pocitu napětí a úzkosti.

V dlouhodobém horizontu může mít takový stav vliv i na fyzickou stránku člověka. Výzkum totiž ukázal, že zvýšené množství hormonu kortizolu v krvi se dá přirovnat k situacím, kdy je člověk vystaven nebezpečí. Může také způsobovat zvyšování hladiny cukru v krvi. Je ale spojeno také s přibíráním na váze, problémy se žaludkem, plodností. Dokonce existují i případy, kdy narušuje a ovlivňuje průběh menstruačního cyklu.

Mezi další projevy vyhoření a stresu v zaměstnání se řadí problémy se spánkem, zvýšená inklinace ke konzumaci alkoholu. Podle psychologa jsou tyto náznaky jasným důkazem toho, že se člověk odpojuje od svých základních pocitů a nejedná na základě emocí a intuice. Velmi často tento stav vyhoření vede k vymezování se z kolektivu, což úzce souvisí s depresemi spojenými s přílišnou sebekritikou a sebeobviňováním.

Pocit nenaplnění

Podle Doyla je typickým příznakem vyhoření stav, kdy si člověk uvědomí, že práce už nenaplňuje jeho životní podstatu a ducha. Stav, kdy člověk ztrácí pocity radosti, spontánnosti, nebo podněty, které pomáhají rozvíjet jeho osobní kreativitu. Jakmile tyto věci začnou z života citelně mizet, a to v důsledku nespokojenosti se zaměstnáním, jde o typický stav vyhoření. Místo nich se dostavuje stres, tlukot srdce, kdykoli člověk na práci nebo věci s ní spojené pomyslí, dostavují se negativní emoce, sociální nesnášenlivost a další.

Ovšem v dnešním rychle nastaveném světě je občas velmi složité najít prapůvod negativních emocí. Ne každý hned pozná, že jeho černé myšlenky pocházejí prvoplánově z nespokojenosti v práci. Ta ovšem tvoří téměř 80 % našeho dne i života, proto je důležité o své pohodlí pečovat i po pracovní a profesionální stránce.

Posun k pozitivnímu myšlení

„Zamyslete se a napište si na papír, jak se cítíte, co si myslíte, co chcete a co nechcete v práci dělat,“ radí Peter Doyle.

Dále by si podle něj člověk měl pokládat otázky ve stylu: „Co bych měl udělat ve svém životě jinak, abych neměl žádné výčitky?“ Je třeba rozvíjet mysl, ducha, zaměstnat se věcmi, které nás naplňují, uspokojují. Obnovit sociální vazby, začít s kroužky a aktivitami, které v člověku vyvolávají radost a uspokojení.

„To jsou jen příklady toho, jak snížit napětí, stres a jak nastartovat životní palivo a empatii. Z negativního emočního stavu je potřeba přesunout se do stavu důvěry a laskavosti k sobě samotnému,“ uzavírá odborník.