„V zimě je zem prochladlá, navíc často pokrytá sněhovou pokrývkou, což znamená, že se od ní vzduch neprohřívá, ale naopak chladí a drží se při zemi. Ve vyšších výškách se přitom vzduch ohřívá, je tak lehčí a působí jako poklička nad studených přízemním vzduchem,“ vysvětluje RNDr. Jan Hovorka, Ph.D., vedoucí Laboratoře pro studium kvality ovzduší na Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

„Škodliviny ze spalovacích procesů, jako jsou oxidy síry, dusíku, aerosolové částice a další látky produkované komíny, auty nebo průmyslovými podniky jsou uvolňovány zejména do přízemní vrstvy atmosféry, a protože ta se neodvětrává, škodliviny se v ní dále hromadí,“ dodává Jan Hovorka.

Kromě toho také dochází v tomto období vlivem špatného tahu komínů častěji k otravám oxidem uhelnatým.

Smogová situace se přitom nezmění, dokud slunce nedokáže ohřát zemský povrch, od kterého se následně ohřeje vzduch, který se pak začne přirozeně vznášet vzhůru.

Podceňovat smogovou situaci se nemusí vyplatit

Vlivem smogu dochází k dráždění sliznic a k celkovému narušení imunity jedince. Dost často tak dochází ke vzniku zánětu průdušek, vedlejších nosních dutin nebo plic.

Ohrožován může být i kardiovaskulární systém. Podle Tao Liu, zástupce ředitele environmentální zdravotní divize Institutu veřejného zdraví v čínském Guangzhou několikadenní vystavení smogu může vést k přechodnému zvýšení krevního tlaku. Pokud ale dochází ke vdechování smogu dlouhodobě, hrozí chronický stav vysokého krevního tlaku, který může vést k infarktu či mrtvici.

Prachové částice z komínů na sebe mohou vázat i karcinogenní látky jako například cyklický aromatický uhlovodík benzoapyren. Vzniká při hoření dřeva, uhlí i odpadků, v závislosti na palivu se mění pouze jeho koncentrace. Spalování plastů navíc může vyprodukovat jisté množství dioxinů. Dlouhodobé vdechování takto znečištěného vzduchu tak může být velmi rizikové i z pohledu onkologického onemocnění.

Za nejohroženější skupinu jsou přitom považovány děti, senioři, těhotné ženy, astmatici, alergici nebo diabetici.

70 % venkovního vzduchu pronikne do bytů a domů

Přestože si mnozí lidé myslí, že když nebudou větrat, tak svou domácnost před smogem uchrání, odborníci s tím nesouhlasí.

V průměru 70 % venkovního vzduchu pronikne do bytů a domů, buďto špatně těsnícími okny, dveřmi nebo třeba konstrukčními materiály. Velká část smogu tedy proniká domů i v případě, že se domácnost rozhodne kvůli smogu nevětrat vůbec nebo minimálně.

„Měřili jsme kvalitu ovzduší v Praze na Plzeňské ulici za plného provozu a v běžném pražském bytě mimo centrum. Kvalita ovzduší v bytě byla překvapivě o 12 % horší než na Plzeňské a limitní hodnoty překročila o 146 %,” vysvětluje Hovorka.

Vzduch v bytech totiž negativně ovlivňují i běžné činnosti člověka, jako jsou úklid, vaření ve špatně odvětrávané kuchyni, přítomnost domácích zvířat a především kouření. „Větráním se přitom v interiéru doplní kyslík a odstraní oxid uhličitý. Proto je tak důležité během dne opakovaně krátce větrat bez ohledu na smogovou situaci,“ dodává meteorolog.

Pomoci mohou i čističky vzduchu

Svou úlohu mohou v kvalitě vzduchu v domácím prostředí sehrát i čističky vzduchu. Ty kvalitní si dokážou poradit nejen s prachem, viry, bakteriemi, plísněmi nebo roztoči, ale i se smogem. „Během smogu poletují v ovzduší částice o velikosti zhruba 80 až 200 nanometrů a ty opravdu kvalitní čističky dokážou zachytit i velmi jemné částice od velikosti 20 nanometrů,” vysvětluje odbornice na čističky vzduchu Marta Kaczmarczyková.

„Průtok vzduchu čističkou je přitom podstatně větší než rychlost, kterou se vnitřní vzduch přirozeně obměňuje tím venkovním. Obvykle se vzduch v místnosti přirozeným způsobem vymění za dvě hodiny, čistička si s ním poradí během deseti, dvaceti minut v závislosti na velikosti místnosti,“ uzavírá téma Hovorka.