Odborníci označují tyto lidi jako meteosenzitivní. Stále jich přibývá. Co vyvolává jejich hodně citlivou reakci a následně i problémy? Vrozená nebo získaná dispozice, postupující choroby i věk a v poslední době také nezdravý a příliš zchoulostivělý způsob života. Vede k tomu, že jejich organismus reaguje méně pružně na změny počasí a hůř se jim přizpůsobuje.

Není náhodou, že na vesnici žije až třikrát méně lidí, kterým počasí způsobuje nějaké problémy. Musí se totiž víc hýbat, tráví víc času venku a bývají přece jenom o něco otužilejší než lidé žijící ve městě.

I zdraví lidé se cítí jinak

Meteosenzitivní jedince můžeme zjednodušeně rozdělit na dvě skupiny. Na lidi v podstatě zdravé a na lidi, které trápí určité nemoci. Ti z první skupiny si často při změnách počasí stěžují na:

  • bolesti hlavy;
  • poruchy spánku;
  • problémy se soustředěním;
  • neklid;
  • pokles výkonnosti;
  • skleslost, případně lehce depresivní stavy;
  • únavu a pocit, jako by začali bojovat s virózou;
  • jiní zase trpí závratěmi, nevolnostmi, špatně se jim dýchá nebo mají svíravý pocit u srdce.

Tito lidé by měli své potíže prodiskutovat s lékařem, aby odlišili, co je vliv počasí a co můžou být příznaky zdravotních potíží nebo určité choroby.

Počasí zhoršuje některé nemoci

Druhou skupinou, jak už bylo řečeno, jsou lidé s nějakými, většinou chronickými chorobami. Prudké změny teplot, atmosférického tlaku nebo vlhkosti vzduchu zhoršují stav řady nemocí. Zdaleka nejde jen o kardiaky, tedy lidi s nemocným srdcem. Ale třeba i o alergiky (ti mohou reagovat třeba na chlad), astmatiky, revmatiky, lidi se žaludečními vředy, pacienty s nemocným dvanácterníkem apod.

Na počasí reaguje spousta lidí s artrózou, kteří citlivě vnímají jeho výkyvy, někdy i s předstihem jako můj dědeček. Třeba prudké snížení tlaku, které předchází bouřkám, vlhko nebo náhlé ochlazení, při němž se cítí celí zatuhlí, zejména po ránu, takže se musí teple obléct a zacvičit si, aby se rozhýbali.

Potíže revmatiků se často zhoršují se stoupajícím teplem a vlhkostí vzduchu. Proto jim lékaři doporučují lehčí oblečení, které zlepšuje cirkulaci vzduchu kolem těla a aspoň částečně mírní intenzitu bolestí.

Ve výčtu chorob a jejich zhoršení následkem počasí bychom mohli dlouze pokračovat. Ale i zdraví lidé dostanou chřipku často tehdy, když se po studených dnech náhle oteplí. Ten zlom oslabí imunitní systém těch, jejichž organismus má problém se rychle přizpůsobit tak prudké změně.

Pokles tlaku? Pro kardiaky je to riziko!

Skupinou, které náhlé změny počasí mohou způsobit vážné a někdy i dramatické potíže, jsou kardiaci. Novináři často píší o tom, jak nebezpečná jsou pro lidi s nemocným srdcem velká vedra. Ale daleko víc kardiaků umírá na jaře a na podzim, kdy se často prudce mění počasí. Tehdy jich zemře dvakrát tolik než třeba v srpnu, aniž by tomu média věnovala nějakou zvýšenou pozornost.

Pro kardiaky může být například velice rizikový prudký pokles tlaku, zvlášť když se blíží bouřka. Mnohým z nich funguje za těchto podmínek hůř celý kardiovaskulární systém a spoustě z nich se také obtížněji dýchá.

Jak po sobě kloužou různě teplé vrstvy vzduchu, dochází k tomu, že v ovzduší výrazně stoupne množství kladně nabitých iontů. Ty působí nepříznivě na náš organismus včetně dýchání (tlumí například činnost řasinek v dýchacích trubicích, které odsud vytlačují škodliviny).

Navíc stoupá napětí mezi kladně nabitým nebem a záporně nabitou zemí. Vzduch je pak nepříjemně ionizovaný. Změny bioelektrických poměrů v ovzduší snadno vyvolávají změny těchto poměrů i v krvi. Tím mohou zvýšit srážlivost krve, a tedy riziko vzniku krevní sraženiny.

Další problém: prudké ochlazení

Na prudké ochlazení reagují cévy stažením, což zvýší krevní tlak. To ale není moc dobrá situace pro lidi s nemocným srdcem. Nepříznivě působí rovněž infrazvuky, které vznikají při zmíněném tření vrstev vzduchu s různou teplotou. Neslyšíme je, ale vnímáme.

Negativní vliv mají rovněž erupce na Slunci, které narušují geomagnetické pole Země a mění i elektrické poměry v atmosféře. Ty zas mohou ovlivňovat tlak vzduchu, jeho teplotu, množství srážek apod. Ale rizikové jsou i další klimatické jevy. Jejich rozbor by ovšem vydal na knížku.

Lékař poradí, co má smysl a co ne

Co může člověk s postiženým srdcem udělat pro to, aby lépe čelil uvedeným obtížím? Předně by měl promluvit se svým ošetřujícím lékařem o tom, že na něj určité změny počasí negativně působí, a přesně mu popsat své potíže. Lékař zná jeho zdravotní stav a dokáže posoudit, které z racionálních kroků mu mohou prospět a které ne.

Určitě mu pomůže, když si pořídí tlakoměr a na internetových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu začne sledovat biometeorologickou zátěž. Nemusí to dělat nějak úzkostlivě a pedantsky, spíš pro lepší orientaci a pro to, aby postupně začal chápat reakce svého těla na konkrétní změny počasí.

Při změně počasí si někteří lidé stěžují na bolesti hlavy

Při změně počasí si někteří lidé stěžují na bolesti hlavy.

FOTO: Profimedia.cz

Snížit srážlivost krve?

Pokud s tím bude souhlasit jeho ošetřující lékař, může před bouřkou, při poklesu atmosférického tlaku nebo při jiné podobné zátěži brát acylpyrin, aspirin, anopyrin, případně jiný lék, který obsahuje kyselinu acetylsalicylovou. Mírně snižuje srážlivost krve, a je tedy určitou prevencí proti vzniku krevních sraženin. Ty jsou hlavní příčinou srdečních infarktů a mozkových mrtvic.

Lékař ale zároveň ví, že uvedené léky není vhodné užívat například tehdy, když pacienta trápí žaludeční vředy a jiné podobné potíže. Kyselina acetylsalicylová totiž dráždí žaludeční sliznici, dokonce může v krajním případě vyvolat i její krvácení. Doktor také zná další vedlejší účinky léků s touto účinnou látkou. A dokáže tedy posoudit, jestli jejich přínos bude u konkrétního pacienta větší než možná rizika.

Kardiak, který citlivě vnímá změny počasí, by se měl například při prudkém poklesu tlaku vyhnout nadměrné fyzické zátěži i stresům a nešidit spánek ani odpočinek.

Jak se bránit

Univerzální recept, který by vliv počasí na to, jak se cítíme, naprosto eliminoval, neexistuje. Smysl má nepochybně zdravá životospráva. Nemocným může po dohodě s lékařem prospět také úprava medikace nebo užívání dalších léků, například zmíněného acylpyrinu v případě kardiaků.

Přesto existuje několik obecných rad, které mohou ulevit od potíží.

Hýbejte se

Smysl má jakákoliv tělesná aktivita, která nám zvedne fyzickou kondici, nejlépe aktivita na čerstvém vzduchu a za nejrůznějšího počasí.

Otužujte se

Sprchování studenou vodou po ránu nebo saunování, pokud to váš zdravotní stav dovolí, jsou osvědčené recepty na zvýšení odolnosti organismu. Ale především zlepší naše reakce na prudké změny teplot.

Odjeďte do kopců

Lékaři také zjistili, že meteosenzitivní lidé lépe zvládají vlivy počasí v zalesněných kopcích ve výškách zhruba od 400 do 800 metrů nad mořem (plzeňští vědci uvádějí na základě svého několikaletého výzkumu jako optimální výšky 800 až 1200 metrů).

To se týká i pacientů s revmatismem, se zvýšenou činností štítné žlázy, se stavem celkového vyčerpání a s dalšími potížemi.

Smysl má jakákoliv tělesná aktivita, která nám zvedne fyzickou kondici, nejlépe aktivita na čerstvém vzduchu

Smysl má jakákoli tělesná aktivita, která nám zvedne fyzickou kondici, nejlépe na čerstvém vzduchu.

FOTO: Profimedia.cz

Zkuste ionizátor, moře nebo lázně

Problémy vyvolané přílišným množstvím kladně nabitých iontů může mírnit ionizátor, který produkuje lehké záporné ionty. Ty se ve zvýšeném množství vyskytují u vodopádů, u moře, v jeskyních nebo klimatických lázních. Například astmatikům a lidem s dýchacími potížemi se v prostředí se zvýšeným množství těchto iontů lépe dýchá.

Lehké záporné ionty pozitivně ovlivňují také srdeční oběh. Pacienti méně trpí i  křečemi cév a mívají dobrou srážlivost krve. Ionty také zrychlují usazování drobných částeček prachu a nečistot ze vzduchu na zem. A působí rovněž dobře na psychiku.

Pátrejte po příčinách

Pokud jde například o bolesti hlavy, které se projevují častěji a silněji při prudkých změnách počasí, je někdy dobré zapátrat i po jejich prvotní příčině (potíže s páteří, špatně kompenzovaný stres a psychické napětí atd.).

Buďte na světle

Na problémy vyvolané nedostatkem světla v zimě (únava, skleslost, lehce depresívní stavy) pomáhá, když si hned po ránu zacvičíte, nejlépe venku, nebo si zajdete na procházku. Někdy má smysl i speciální lampa s vysokou svítivostí, kterou si dáme do koupelny nebo do kuchyně, kde snídáme, a strávíme u ní aspoň 20 minut.

Na co má vliv geomagnetické pole?

Změny v geomagnetickém poli vyvolává nejčastěji sluneční vítr, zvláštní záření, které dopadá do atmosféry Země jako důsledek silných erupcí na Slunci. Působí nepříznivě na činnost srdce, ale také na nervový systém člověka. Může způsobit návaly depresí, migrény, záchvaty dny a revmatické bolesti.

Sledujte biozátěž

Pro pacienty s chronickými potížemi není od věci sledovat kromě klasických předpovědí počasí i předpověď zátěže počasí na organismus. Nabízí ji například http://portal.chmi.cz, klikněte na rubriky Předpovědi a Biometeorologická předpověď.

Spoustu užitečných rad najdete v knize Žít podle počasí. Napsala ji Anita Hessman Kosaris. Pokud ji neseženete v internetových knihkupectvích, podívejte se na adresu: www.antikvariaty.cz.