„Ledvinové kameny se vytvářejí ve chvíli, kdy minerály a další kamenotvorné látky v moči dosáhnou nerovnováhy nebo vyšší koncentrace a krystalizují. Většina krystalů je drobná a odchází močí bez problémů z těla ven. Za nepříznivých podmínek se však z krystalů vytvoří velké kameny, které mohou blokovat močové cesty, protože jimi prostě neprojdou. Následkem bývá silná bolest a je nezbytné lékařské ošetření,” vysvětluje As. MUDr. Aleš Petřík, Ph.D., urolog z Urologického oddělení Nemocnice České Budějovice a Urologické kliniky 1. LF UK a VFN Praha.

Intenzita a charakter potíží se pak liší podle velikosti a lokalizace kamene, případně zda je přítomna i infekce. U někoho se tak obtíže nemusí objevit téměř žádné a na kameny se přijde v souvislosti s jiným problémem.

V případě zneprůchodnění močových cest nastává tzv. ledvinová kolika, která se projevuje obrovskými bolestmi v bederní krajině a někdy i v močovodu či tříslech. Tyto bolesti jsou pak nejintenzivnější při pohybové aktivitě nebo po fyzické zátěži. Někdy je lze ale zaměnit i s bolestmi páteře.

Léčba kamenů

Při ledvinové kolice jsou první pomocí léky proti bolesti, léky uvolňující hladkou svalovinu v močovodech (tzv. spasmolytika) a dostatek tekutin. Při známkách infekce pak obvykle tyto léky již nezabírají a je nutná okamžitá hospitalizace nemocného.

Až 80 % všech kamenů se z těla vyloučí samo, a to do 72 hodin od koliky. Problémy obvykle činí větší kameny, které tak musí lékaři rozbít, v čemž jim nejčastěji pomáhá rázová vlna. Až pokud tato léčba nezabere, lékaři přistupují k chirurgické variantě.

Jak kamenům předcházet

Základním pravidlem prevence je dostatečný příjem tekutin, které pomohou naředit moč, a tím výrazně snížit riziko tvorby kamenů. V případě nedostatku tekutin tělo produkuje moč s vyšší koncentrací minerálních látek a odpadních produktů a právě z nich se pak mohou utvářet krystaly a následně i ledvinové kameny.

„Proto je důležité dosáhnout denního výdeje moči nad 2 l, díky pravidelnému a vhodnému pitnému režimu, který je nezbytnou součástí prevence celé řady onemocněn, včetně ledvinových kamenů, ” dodává MUDr. Aleš Petřík.

Pijte především přírodní vodu bez obsahu cukru a chemických přídatných látek, která by měla tvořit polovinu přijatých tekutin. „Do každodenního pitného režimu se nebojte zařadit ani přírodní minerálky. Dávno neplatí, že našim ledvinám škodí. Do pitného režimu naopak patří, protože kromě tekutin dodávají tělu i důležité minerální látky, které mimo jiné přispívají k urologickému zdraví. Vyšší obsah draslíku ve vodě vede k alkalizaci moči a zvýšenému vylučování citrátu, stejně jako vyšší obsah magnézia. Pitný režim by měl být pestrý, proto střídejte i bylinné čaje, ovocné šťávy (kromě jablečného a grepového džusu) a mléko,“ radí nutriční terapeutka Mgr. Miroslava Matějková, DiS. z 1. LF UK a VFN Praha.

Nevhodné jsou naopak nápoje obsahující kyselinu fosforečnou, tj. kolové nápoje, nebo cukr, protože zvyšují riziko vzniku kamenů. „Historicky tradované a mezi pacienty oblíbené pití piva nelze pro zabránění tvorby ledvinových kamenů doporučit, jelikož zvyšuje podíl kyseliny močové v moči, a tím nepříznivou kyselou reakci v moči podporující vznik ledvinových kamenů. Kromě toho pivo obsahuje velké množství sacharidů, které přispívají ke zvyšování tělesné hmotnosti,” dodává Matějková.

Důležitá je i skladba jídelníčku, který by měl být střídmý a pestrý, s optimálním příjmem energie a omezeným příjmem živočišných bílkovin a soli. Nadměrný energetický příjem vede k obezitě a obézní pacienti mají větší sklon k tvorbě ledvinových kamenů.

K obezitě přispívají také potraviny živočišného původu, obzvláště tučnější druhy mas, protože obsahují vysoké množství tuků. Potraviny živočišného původu navíc obsahují i puriny, které zvyšují podíl kyseliny močové v moči, rovněž podporující vznik ledvinových kamenů. Sůl způsobuje zadržování tekutin v těle, které pak produkují příliš koncentrovanou moč, v níž se ledvinové kameny tvoří snáze.

Nutriční desatero pro zdravé ledviny
Vypijte minimálně 2 l tekutin a při nadměrném pocení, zvýšené tělesné námaze, dlouhodobém pobytu v horkém prostředí nebo průjmu příjem tekutin úměrně zvyšte.
Příjem tekutin během dne rovnoměrně rozdělte do menších dávek (pijte zhruba
ve 2–3hodinových intervalech).
Před spánkem vypijte přibližně 0,5 l tekutin a tekutiny doplňujte i po nočním močení.
Pijte především přírodní vodu bez obsahu cukru a chemických přidaných látek
(měla by tvořit polovinu přijatých tekutin).
Do každodenního pitného režimu zařaďte přírodní minerálky (slabě i středně mineralizované vody můžete pít dlouhodobě).
Pitný režim by měl být pestrý, proto střídejte i bylinné čaje, ovocné šťávy (nejvhodnější je 100% pomerančová) a mléko.
Omezte příjem piva a alkoholu vůbec.
Stravujte se střídmě a rozmanitě (ideální je středomořská kuchyně), nepřekračujte svůj optimální energetický příjem (hodnoty BMI by se měly pohybovat v rozmezí 20-25).
Ve svém jídelníčku omezte denní příjem živočišných bílkovin na nejvýše
0,8–1 g/kg tělesné hmotnosti.
Omezte také příjem soli na nejvýše 4–5 g za den, věnujte pozornost složení potravin (mohou obsahovat sůl v podobě stabilizátoru, konzervantu, dochucovadla nebo barviva).

Když znáte složení vašich ledvinových kamenů

Ledvinové kameny se často u nemocných vracejí. Lékaři tak už při prvních zkušenostech u nemocných zjišťují složení kamenů a na základě toho činí další specifická opatření.

Nejčastěji se u nemocných objevují kameny ze šťavelanu vápenatého a z kyseliny močové.

Nutriční opatření u kamenů ze šťavelanu vápenatého (kalciumoxalátové)

Těmto pacientům se doporučuje snížit příjem živočišných bílkovin, tedy masa a masných výrobků (jedna porce masitého pokrmu by neměla překročit hmotnost 100 g za syrova, vhodné je také zařadit do jídelníčku 2–3x týdně bezmasé dny) a omezit konzumaci potravin obsahujících šťavelany. Vysoký obsah této látky má špenát, zelí, rebarbora, fazole, grepy a pomeranče, čokoláda, kakao a silný černý čaj.

Pacienti s ledvinovými kameny ze šťavelanu vápenatého by naopak měli přijímat větší množství vlákniny, ideálně pravidelnou konzumací vhodného čerstvého ovoce a zeleniny ke každému dennímu chodu. Dostatek vlákniny je také v sušeném ovoci, mandlích, hnědé rýži, celozrnném pečivu, ovesných vločkách. Důležitý je i příjem vápníku, ale na střídmé hranici (600–800 mg denně, rozdělený do několika dávek).

Nutriční opatření u kamenů z kyseliny močové (urátové)

Pacienti s těmito kameny by měli omezit potraviny, které obsahují vyšší množství purinů, např. vnitřnosti, uzeniny, rybí konzervy, masa mladých zvířat, kořenící směsi, luštěniny, špenát, reveň. Absolutně nevhodný je alkohol.

Naopak velice vhodné je zařadit do pitného režimu alkalické léčivé minerálky, které obsahují větší množství zásadotvorných minerálních látek, a napomáhají tak vyrovnávat pH moči. Alkalizovat moč, která je u pacientů s kameny z kyseliny močové velmi kyselá, napomáhají také brambory, všechny druhy zeleniny a ovoce, mléko a výrobky z celozrnné mouky.