Přitom během pouhých čtyř dnů, kdy v Česku probíhala tradiční preventivní akce Stan proti melanomu, se lékařům podařilo zachytit na sto případů rakoviny kůže.

Navíc celorepublikově lidí s nejagresivnějším kožním nádorem melanomem neustále přibývá. Jen za letošní rok podle onkologů přibude zhruba 2200 nových pacientů, přičemž až pětina z nich na následky melanomu zemře.

O hrozbách slunečního záření tak nelze pochybovat a nutnost ochrany před spálením pokožky je třeba respektovat. „Pokud se zanedbá ochrana kůže během vrcholící sezóny, může to mít i tragické následky,” upozorňuje MUDr. Gabriel Pallay z Dr. Max.

Což potvrzují i samotní nemocní. Až u dvou třetin z nich za jejich onemocněním stálo vystavování se škodlivému slunečnímu záření bez dostatečné ochrany. Podceňovat ochranu pokožky se tedy skutečně nevyplácí.

Síla letních paprsků

Mezi veřejností se v poslední době rozšířil mýtus, že slunce v našich klimatických podmínkách není tak silné, jako například v mořských destinacích, a pokud se nechceme vyloženě opalovat, není třeba se před ním chránit ani v létě. Opak je však bohužel pravdou. Sluneční paprsky mají i u nás v ČR obrovskou sílu a vyrazit třeba jen na procházku nebo nákupy během léta bez ochranných opalovacích přípravků není vhodné.

Právě z této situace vzniká řada nepříjemných spálenin, které si mnohdy uvědomíme až po návratu domů. Měli bychom proto mít na paměti, že i v případě, že jsme na slunci v pohybu, se nám riziko nemusí vyhnout.

„Slunce navíc může být nebezpečné i ve chvíli, kdy je zatažená obloha. Slunce totiž opaluje i přes mraky. Na pozoru buďte také v případě, když plánujete dovolenou na horách. Ve výšce 1500 metrů je totiž intenzita záření asi o 20 % větší než u moře,” vysvětluje Michaela Bartošková z Pharma Future.

Platí zkrátka mazat, mazat a mazat a hlavně respektovat typ své pokožky a její fototyp a nezapomínat volit správný UV faktor. Bohužel již dávno neplatí, že do našich podmínek bohatě stačí ochranný faktor SPF 15 – 20.  „I v našich podnebných podmínkách bychom měli užívat přípravek s ochranným faktorem minimálně 30. Rozhodně se nevyplatí riskovat a experimentovat se svojí pokožkou, právě tak zbytečně vzniká řada nepříjemných ´spálení´ od slunce. Na přípravcích se také vyplatí nešetřit,“ vysvětluje RNDr. Josef Skalník z For Life & Madaga.

Během poledních hodin, zhruba od 11 do 14 hodin, bychom se přitom měli před sluncem úplně skrýt. Slunce v tomto čase dosahuje své největší síly a riziko se tak stupňuje. S tím souvisí i vznik možného úpalu či úžehu, ale i dehydratace při nedostatku tekutin nebo nevolnosti od slunce.

„Pokud přece jen chceme na slunci pobývat, je vhodné mít dostatečně a správně aplikované opalovací krémy, mít s sebou dostatečné množství tekutin a ideálně i vhodnou pokrývku hlavy. A pochopitelně platí, že v případě, kdy na sobě zaregistrujeme první známky „červenání“ kůže, je třeba se ihned přemístit do stínu. Novou aplikací dalšího množství opalovacích přípravků už nic nezachráníme. Pokud už je naše kůže červená, byť třeba jen v malé míře, je nejlepší se přesunout mimo slunce a tam svoji pokožku ošetřit. Můžeme k tomu využít zklidňující přípravky nebo bariérové rehabilitační krémy, které nám poskytnou ´první pomoc´,” upřesňuje RNDr. Skalník.

Kolem opalovacích přípravků koluje řada mýtů 

Vlivem celé řady zaručených zpráv šířících se na internetu přibývá lidí, kteří odmítají běžné přípravky na opalování používat. Bojí se chemického složení a považují právě tyto přípravky za nebezpečnější než samotné sluneční záření.

Dermatologové, ale i odborníci ze Státního zdravotního ústavu všechny tyto informace již několikrát vyvrátili a naopak varují před podléháním těmto zprávám.

Každý výrobek, než se dostane na trh, musí mít zpracován tzv. zhodnocení bezpečnosti, které zohledňuje nejen bezpečnost kosmetických ingrediencí zapracovaných v receptuře výrobku v určité koncentraci, ale i bezpečnost výrobku za podmínek výrobcem deklarovaného použití cílovou skupinou osob, pro kterou je určen, včetně tzv. zranitelných skupin populace, např. dětí do tří let věku.

Použití některých látek, které mohou představovat zdravotní riziko, např. látek toxických pro rozmnožování, mezi které patří i některé endokrinní disruptory, a dále látek karcinogenních a mutagenních, je explicitně závazným předpisem zakázáno.

Obávané látky
Fyzikální UV filtry záření odrážejí, chemické jej pohlcují a přeměňují na teplo. „Mezi fyzikální filtry patří například titanium dioxide (oxid titaničitý). Není pravda (jak uvádí mnohé zprávy na internetu), že musí být ve formě nanomateriálu - tedy jako látka s minimálně 50 % částic menších než 100 nm, aby mohla působit jako UV filtr. Oxid titaničitý působí jako fyzikální UV filtr vždy! Jen ve formě nanomateriálu nevytváří na kůži bílý film, neboť částice menší než 100 nm jsou transparentní," upřesňuje vedoucí Centra toxikologie a zdravotní bezpečnosti NRC pro kosmetiku MUDr. Dagmar Jírová, CSc.

Chemické filtry např. ethylhexyl methoxycinnamát (OMC) a některé parabeny s dlouhým řetězcem (propyl či butylparaben) nelze považovat za endokrinní disruptory, jež narušují hormonální systém jedince.

Podle SZÚ jsou látky propylparaben a butylparaben legálně používané konzervační látky, které prošly opakovaně hodnocením bezpečnosti ze strany VVBS (Vědeckého výboru pro bezpečnost spotřebitele), a nebyla u nich prokázána žádná toxicita pro rozmnožování. Jejich označování za endokrinní disruptory je nejen vědecky nesprávné, ale i protiprávní a klamavé.

Ethylhexyl methoxycinnamate (OMC) je jedním z výhradně povolených UV filtrů a jeho označení za endokrinní disruptor je taktéž odborně nesprávné, protiprávní a klamavé pro spotřebitele. Je legálně povoleným UV filtrem, a to až do koncentrace 10 %.

Pravda je, že pokožka každého z nás je naprosto jedinečná, a proto tedy neexistuje jedinečný krém vyhovující všem, což platí i při používání opalovacích přípravků.

Zatímco někomu mohou vadit chemické filtry, někomu jinému ty fyzikální. Stejně tak někomu mohou vadit čistě přírodní přípravky. Zejména lidé s pylovou alergií bývají vůči těmto přípravkům citlivější. A má to své opodstatnění. Pokud bude mít někdo pylovou alergii, pak může mít velmi silnou reakci i na sebelepší přírodní kosmetiku obsahující bylinky, na které je dotyčný citlivější.

Maligní melanom

Nádor vycházející z pigmentových buněk. Postihuje především bílou rasu, u Asiatů se objevuje vzácně, u černochů téměř vůbec. Častěji k rozvoji melanomu dochází u lidí s nižším fototypem, kteří se při pobytu na slunci obvykle spálí.

Výskyt melanomu má stále vzestupnou tendenci. U mužů se vyskytuje nejčastěji na trupu, zatímco u žen na bérci nebo zádech. Neustále se také snižuje věkový průměr postižených osob. Úmrtnost rovněž stoupá, ale křivka není tak strmá jako u počtu diagnostikovaných případů. To lze přičítat častější a časnější diagnostice a pokroku v terapii. I nadále ale melanom zůstává jedním z nejfatálnějších maligních nádorů. Za posledních třicet let se v České republice výskyt znásobil téměř osmkrát. Ročně je u nás momentálně diagnostikováno téměř 25 případů na 100 000 obyvatel.

Přibližně 10 - 15 % melanomů je diagnostikováno s postižením lymfatických uzlin a zhruba 5 % se vzdálenými metastázemi. Melanom metastázuje velmi časně a v podstatě kamkoliv, vedle uzlin se krevní cestou šíří do vzdálenějších oblastí kůže, plic, jater, kostí a centrálního nervového systému. Hlavními rizikovými faktory pro vznik nemoci je působení UV záření, kožní fototyp I a II, zvýšené množství pigmentových znamének a rodinná anamnéza.