Úpal a úžeh

Úpal je celkové přehřátí organismu bez přímého působení slunečního záření. Vzniká působením vysoké teploty (35 °C a více) a vysoké vlhkosti vzduchu, které vedou k poruše termoregulace. Nejčastěji tak k úpalu dochází v nevětraných místnostech, v provozovnách s vysokými teplotami nebo i v dopravních prostředcích s vysokou teplotou, kde není zajištěno odpovídající větrání.

„Může jej způsobit nedostatečný přísun tekutin a solí, které jsou důležité k tvorbě potu, silná vlhkost vzduchu a oblékání neprodyšných oděvů, které neumožní dostatečné pocení a zabraňují odvodu tepla z organismu," vysvětluje praktický lékař  MUDr. Josef Volný, CSc. z pražské Polikliniky Zelený Pruh.

U postiženého dochází ke zvýšení tělesné teploty doprovázené silným pocením a často vedoucí k těžké dehydrataci organismu. Mezi nejčastější příznaky patří žízeň, celková slabost, zmatenost, závratě, bolesti hlavy, zvracení, může nastat až porucha vědomí.

Dalšími příznaky je horečka, poruchy dechu, zrychlená činnost srdce, snížení krevního tlaku.

Úžeh je celkové přehřátí organismu v důsledku přímého účinku slunečního záření.

„Dominujícími jsou tzv. meningeální příznaky, tj. bolesti hlavy, zvracení, bolesti krční páteře a až porucha vědomí. Dalšími příznaky je horečka a suchá a přehřátá kůže. V nejzávažnějších případech může dojít k otoku mozku a k ohrožení života. Někdy se příznaky objeví až po několika hodinách od vystavení se slunečnímu záření, např. v noci,” upozorňuje MUDr. Volný.

Ztrátou tekutin a minerálů, zejména sodíku a draslíku, větším pocením a dlouhodobějším pobytem na slunci dochází k dehydrataci. K příznakům dehydratace patří suchost v ústech, únava a malátnost, bolesti a točení hlavy, svalová únava. Někdy se objevují i bolestivé svalové záškuby nebo křeče v oblasti končetin nebo trupu.

První pomoc spočívá

  • v odsunu do stínu, případně do chladné místnosti s dobrou ventilací
  • umístění do vodorovné polohy s podloženou hlavou
  • náhrada tekutin v podobě mírně slazených a solených nápojů
  • masáž končetin k podpoře výdeje tepla
  • postupné omývání studenou vodou

Prevence

Abyste se úžehu vyhnuli, používejte pokrývky hlavy včetně širokých klobouků, které chrání nejen hlavu, ale i ramena. Nevycházejte na slunce mezi 10.–14. hodinou, kdy je sluneční záření nejnebezpečnější.

„Pravidelně doplňujte tekutiny, nejlépe minerálky nebo iontové nápoje. Velmi osvěžující a zdravé jsou ovocné neslazené šťávy a džusy. Z alkoholu si lze v teplých dnech dát v malé míře pivo, lépe nepříliš chlazené. Vyhněte se časté konzumaci kofeinu v zeleném a černém čaji a kávě,” radí Volný.

Průjmy

Průjmy dělíme na infekční, způsobené viry, bakteriemi nebo parazity, a neinfekční, vyvolané chemickými látkami, alergeny nebo nesprávnou skladbou či kombinací potravy – tzv. dietní chybou.

Typické pro léto jsou alimentární průjmy způsobené požitím nedokonale upravených potravin. Rizikové jsou potraviny s vysokým obsahem bílkovin (drůbeží maso, sekaná, pokrmy z vajec a majonézy). Z bakteriálních průjmů je nejčastější příčinou bakterie salmonella, shigella a campylobakter. Zdrojem nákazy mohou být domácí zvířata, v jejichž produktech, zejména mléku a vejcích, se bakterie vyskytuje, nemocný či rekonvalescent, který kontaminuje vodu či potraviny přímým kontaktem rukama.

„V letním teplém počasí při špatném uskladnění a ošetření potravin a poživatin může dojít ke snadnému pomnožení bakterií s následnou produkcí velkého množství toxinů – jedů, které během krátké inkubační doby způsobí zažívací obtíže. Typická je nevolnost, bolesti břicha, zvracení, průjem s křečemi. Přidat se mohou teplota, bolesti hlavy, krvácení do stolice,” upozorňuje lékař.

Kromě infekcí může být průjem způsoben také alergií či nesnášenlivostí některých druhů jídla, koření,nebo ovoce a zeleniny.

Prevence

Častou příčinou letních průjmů je také zhoršená hygiena. Proto je nutné pravidelné mytí rukou, ovoce konzumujte jen omyté nebo oloupané. Potraviny konzumujte dostatečně tepelně upravené. Vodu pijte jen z nezávadných zdrojů.

„Zvlášť před cestami do exotických zemí je vhodné preventivní podávání probiotik, které osídlí střevo a posílí imunitu,” radí MUDr. Peter Mikolášek z Kliniky dětských infekčních nemocí Fakultní nemocnice Brno.

Léčba

Pokud se akutní průjem rozvine, je možné využít k jeho zmírnění a zkrácení doby trvání probiotika, která navíc pomohou i k rychlejší obnově mikroflóry. „Probiotických bakterií a přípravků je celá řada, nejvíce studií popisuje pozitivní efekt u bakterií Lactobacillus rhamnosus a Saccharomyces boulardii. Ty obsahují některé dostupné probiotické přípravky,“ uvádí MUDr. Mikolášek.

Pokud za průjmy stojí nějaká chemická či jinak toxická látka, pak je vhodné živočišné uhlí.

Z dalších léků jsou vhodné např. Endiaron, Reasec, Ercefuryl, Tammex či Sorbeta. Přesné dávkování i doporučené užívání se dozvíte v příbalových letácích.

Zácpa

Důsledkem cestování a změnou jídelníčku, ale i celého denního rytmu nás může potrápit i zácpa. U žen, které mají zácpu až třikrát častěji než muži, někdy vzniká i v důsledku etických zábran, neboť se „štítí“ jít na toaletu, která zejména v asijských a v afrických státech, ale i někde na jihu Evropy, neodpovídá evropskému standardu.

Prevence

Jako prevence zde může zafungovat dostatek vlákniny, kterou kromě zeleniny, ovoce, celozrnného pečiva či luštěnin můžeme užívat i formou přírodní vlákniny ve formě prášku.

Příznivý vliv mají také jogurty, další zakysané mléčné výrobky obsahující probiotické bakterie. Ty mohou zlepšit složení střevní mikroflóry a činnost střev.

Léčba

Součástí komplexní léčby jsou také režimová opatření. Správnému vylučování stolice pomáhá například to, že ráno vypijeme sklenici vody a tím stimulujeme pohyb střev, nebo to, že v průběhu dne jíme pravidelně, včetně snídaně, kterou sníme v klidu (příjem potravy často vyvolává defekační, tedy vylučovací reflex).

Projímadla mají být až dalším krokem v léčbě zácpy, obvykle při akutních potížích. Vždy je lepší vsadit na šetrná projímadla, aby nedocházelo k narušení střevní sliznice. Dlouhodobé užívání nevhodných projímadel může totiž snížit vstřebávání některých minerálů a vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E a K).

Ale také přispět k odvodnění organismu, narušit činnost střev, vyvolat v nich zánět a způsobit celou řadu dalších potíží. Některé z nich se pak léčí velmi obtížně.

Letní virózy

Nadměrné vystavení se ultrafialovému záření snižuje obranyschopnost organismu a může přispět k rozvoji virové infekce.

I během letních měsíců se lékaři setkávají s pacienty s příznaky akutních virových infektů horních cest dýchacích.

„Tyto infekty vznikají v důsledku oslabení organismu zpravidla při prochlazení vlivem koupání ve studené vodě, dlouhého nošení mokrých plavek, špatně nastavené klimatizaci apod. a následné expozici virové infekci. Příznaky jsou stejné jako v zimě a léčba je symptomatická – paralen proti teplotě a na bolesti svalů a kloubů, dále mukolytika, nosní kapky apod.,“ dodává pražský praktický lékař MUDr. Michal Lazák.