„Většina dětí (65 procent) pije, až když pocítí žízeň, a to je špatně,“ řekl v úterý novinářům vedoucí lékař studie doktor Petr Tláskal z pražské Fakultní nemocnice Motol. Podle něho by děti měly dopoledne přijmout minimálně 400 ml tekutin a pokračovat v pití rovnoměrně během celého dne.

„Takto správně ale bohužel nepije polovina dětí. Pitný režim přitom ovlivňuje funkce těla. Děti, které pijí málo, se cítí častěji unavené, bolí je hlava, hůře vnímají a nesoustředí se. Kvalitní pitný režim tak ovlivňuje stav hydratace těla, ale i chování jedince či školní výsledky,“ soudí lékař.

Průzkum ukázal, že každé páté dítě se po ránu vůbec nenapije a více než desetina dětí se napije pouze třikrát denně nebo méněkrát za celý den. Pětina dětí, které vůbec nesnídají nebo se pouze najedí, trpí dehydratací.

Limonády nejsou nejvhodnější

Pro mladý organismus je nejvhodnější kvalitní voda nízce a středně mineralizovaná či ředěné ovocné džusy. „Přes 90 procent dětí ale pije slazené limonády a některé z nich dokonce každý den. Takové množství ,vypitých‘ cukrů představuje pak desetinu denního energetického příjmu,“ uvedl doktor Tláskal.

Naopak mléko i minerálky v pitném režimu některým dětem úplně chybějí. Nedostatek mléka v dětském věku přitom může vést k podprůměrnému příjmu například vápníku, který je nutný pro stavbu kostí.

Doktor Tláskal se domnívá, že zejména rodiče by měli dbát na pitný režim svých dětí a nabádat je k tomu, aby pily i ve škole.