Vejce slouží jako velmi bohatý zdroj bílkovin. Vaječný bílek je jedním z nejstarších proteinů užívaných ve sportu. Je to dáno jeho vysokou kvalitou, je téměř stejně kvalitní jako protein syrovátky. Žloutek zase obsahuje velmi kvalitní tuky, ale třeba i leucin a lutein. Tyto prvky hrají důležitou úlohu v prevenci šedého zákalu a degenerace žluté skvrny na sítnici, což souvisí se stářím.

Vejce jsou bohatá též na riboflavin, selen nebo vitamíny. Žloutek je pak obzvláště bohatý na vitamíny A, D, E, K, karotenoidy, vápník či železo. Biologická hodnota celých vajec je 93,7 %, což je řadí nad mléko (84,5 %) nebo ryby (76 %).

„Když sníte celé vajíčko, přijmete zhruba 78 kilokalorií, z nichž asi 70 % připadá na žloutek. Ten obsahuje veškeré tuky a mimo jiné i cholesterol,“ upozorňuje Lucie Kobiánová ze společnosti Česká vejce CZ.

Není ale cholesterol jako cholesterol. Některý tělo zatěžuje, jiný mu pomáhá. Mix těchto látek obsahují i vejce. „Obecně vejce obsahuje celou řadu lipidů, zejména fosfolipidů s vysokým zastoupením nenasycených mastných kyselin, včetně omega 3 mastných kyselin, také proteinů, které jsou bohaté na esenciální aminokyseliny, jež organismus potřebuje pro zdravý vývoj a obnovu buněk,” vysvětluje docentka Kamila Míková z Ústavu analýzy potravin a výživy.

Pozitiva vajec převažují, nicméně to neznamená, že je lze jíst od rána do večera. I zde platí pravidlo, všeho s mírou. Jídelníček je dobré doplnit i o další nutričně zajímavé potraviny.

Jak správně nakoupit vejce

V dnešní době je opravdu z čeho vybírat. Na trhu jsou běžně k dostání jak domácí vajíčka, bio vejce, vejce na podestýlce, vejce z klecových chovů, vejce z halových či volných chovů apod.

V každém případě je vždy nutné hledět na datum minimální trvanlivosti, protože všechny vaječné pokrmy chutnají nejlépe z čerstvých vajec. Vejce starší než dva týdny jsou bezpečnější ve variantě „natvrdo“ nebo důkladně tepelně zpracovaná, například při sladkém pečení. Podle legislativy lze čerstvá vejce prodávat nejpozději sedm dnů před uplynutím data minimální trvanlivosti, která je 28 dní od snášky.

Pokud vás zajímá, odkud vejce pocházejí, stačí se podívat na kód, který je otištěn na skořápce vejce. Ten se skládá ze sedmi znaků. Prvním je číslice, která uvádí metodu chovu. „0“ je označován chov v ekologickém zemědělství, „1“ patří vejcím z chovu ve volném výběhu, „2“ jsou označena vejce od slepic chovaných v halách a „3“ jsou vajíčka od slepic chovaných v klecích. Následuje dvoumístné označení státu původu vejce. „CZ“ značí Českou republiku, „SK“ je určeno Slovensku, „PL“ Polsku atp. Následující čísla uvádějí konkrétní chov.

Posledním údajem, který můžete zjistit, je velikost vejce, která se většinou uvádí na krabičce. Vlastně je to stejné jako u oblečení – S značí malou velikost (do 53 g), M střední (53 až 63 g), L velkou (63 až 73 g) a XL extra velkou (nad 73 g).

Rovnou při nákupu je užitečné zkontrolovat obsah krabičky. U klasických vajec se bohužel často stává, že při převozu do obchodu skořápka utrpí a bez kontroly si pak domů přineseme nakřáplé nebo rozbité vejce.

Jak skladovat vejce?

Za ideální způsob skladování je považováno vejce uložit špičkou dolů na suché, chladné (mezi 5 a 18 °C) místo, bez větších výkyvů teplot a přímého slunečního svitu na vejce.

„Rozhodně jim neprospěje, když jsou den v lednici a druhý den je dáte do osmnácti stupňů. Skořápka se opotí, poruší, začne být pórovitá a hrozí mnohem větší riziko, že kromě pachů přijme z vnějšího prostředí i nějakou nákazu,“ vysvětluje chovatel nosnic na podestýlce Josef Dvořák ze statku ve středočeských Zlatníkách.

Pokud vás zajímá, jak dlouho skladovat vařená vejce a čeho se vyvarovat před jejich konzumací, podívejte se na video!