Podiatrie je speciální medicínský obor, který se zabývá péčí o nohy a asi nejblíže souvisí s ortopedií. Za MUDr. Marií Součkovou, podiatričkou a ortopedkou, přišla padesátiletá žena kvůli bolestem v kolenou a v oblasti beder. To, co se od lékařky dozvěděla, ji hodně překvapilo.

MUDr. Součková ji vyšetřila na plantoskopu, skleněné desce, na kterou si pacient stoupne a pod níž je umístěné zrcadlo. Podiatr v něm vidí postavení nohou, včetně jejich odchylek od normy. Lékařka se také zajímala o ženinu páteř a její celkový stav.

Z vyšetření vyplynulo, že má jednu patu mírně vybočenou ven a druhou dovnitř. Šlo o problém v řádu tří až pěti stupňů od normy. A také o typický příklad toho, kdy relativně malá odchylka může způsobit docela vážné problémy, a to i v jiných částech těla. Kvůli špatnému postavení nohou a logicky i špatnému způsobu chůze začaly ženu bolet kolena a oblast beder. Pokud by své potíže neřešila, brzy by se ozvaly také kyčle.

Lékařka vysvětlila pacientce na modelu páteře, že se její vybočené paty podílely podle všeho i na zablokování obratlů, na kterých je usazená hlava. A byly příčinou toho, proč ji trápily nepříjemné bolesti hlavy, které však pacientka s bolestmi kolen nedávala do souvislosti.

Žena kvůli migrénám navštívila před čtvrt rokem neurologa. Ale snímek z CT, stejně jako další neurologická vyšetření, žádnou poruchu neodhalil. To je u problémů, u kterých dojde k narušení funkce určitého orgánu, ale nikoli ještě ke změnám na kostech a tkáních, poměrně častý jev. Lékaři tomu říkají řetězení funkčních poruch.

Prudké změny by mohly bolet

Doktorka Součková doporučila ženě speciální vložky a zespodu je mírně vypodložila, aby se upravilo postavení pat. Dala je pacientce do bot, na speciálním přístroji je nahřála a požádala ji, aby si boty obula. Ta se v nich několikrát prošla po ordinaci. Přitom se do zahřátých vložek udělal otisk její nohy, se všemi jejími individuálními zvláštnostmi.

„Tyto potíže bývá obvykle nutné napravovat postupně, protože příliš prudké změny mohou vyvolat zbytečné bolesti,“ vysvětluje doktorka Součková.

Poslala také pacientku k fyzioterapeutce, kvůli zablokované páteři a kvůli cvičení, které jí pomohlo těmto potížím předcházet. Zároveň jí doporučila, aby navštívila speciální medicinální přístrojovou pedikúru, kde jí odstraní ztvrdlou kůži na přetěžovaných místech chodidel. „V podiatrii bývá užitečné, když spolupracují specialisté oborů, které na sebe navazují,“ říká lékařka.

Ženiny potíže se špatným postavením nohou se během půl roku postupně upravily, hlava ji přestala bolet už pár dní po návštěvě fyzioterapeutky.

Boty jsou základ

Lidé chodí za podiatry s nejrůznějšími potížemi, které mají s nohama. Od těch plochých přes různé deformity kloubů a prstů až třeba po problémy s diabetickou nohou. Ideální je přijít hned při počátečních potížích nebo preventivně, kdy se dají využít nejrůznější pomůcky. S pokročilými změnami na tkáních a kostech totiž pacienti často končí u chirurgů nebo ortopedů, kteří je musí operovat.

Za řadu potíží s nohama může špatná obuv. Nejen ta levná, která má špatnou konstrukci, ale i ta nevhodná. Nepřekvapí asi, že u žen to často bývají boty na podpatku. Měly by je nosit jen na společenské příležitosti, ale mnohé v nich chodí i ve všední dny a tráví v nich tak mnohem víc času, než je rozumné a zdravé.

Čím vyšší podpatky jsou, tím více problémů dokážou způsobit. Snadno vyvolají zkrácení bércového svalstva, lordózu, tedy vychýlení bederní páteře dopředu, pokles příčné klenby, vznik příliš vysokého nártu, prohnutí prstů na nohou a jejich deformace, zvětšení kostí za nimi, ale také otlaky nebo kuří oka na plosce nohy a tak dál.

Spousta žen si přitom neuvědomí, že za tohle všechno mohou právě jejich vysoké podpatky. Podiatr by tedy měl být jejich první volbou.

Ukažte lékaři, v čem chodíte

Hodně doktorů doporučuje svým pacientům chůzi nebo nordic walking jako nejlepší prevenci civilizačních chorob. Může pomoci i jako doplněk léčby řady nemocí. Počínaje artrózou, cukrovkou nebo nadváhou a konče vysokým cholesterolem.

Málokoho přitom napadne jít v takovém případě i za podiatrem a přinést mu ukázat své boty, nejlépe několikery. Zkušený lékař z nich dokáže vyčíst řadu informací, včetně různých odchylek, které se dají korigovat.

„Uloží vám pak nohy do bot jako do správné postele,“ žertuje doktorka Součková. Díky lepšímu postavení a lepší podpoře nohy si chůzi pak víc užijeme. S podiatrem můžeme probrat i míru zátěže, která by měla být úměrná naší kondici a zdravotním problémům.

Například pro lidi, kteří mají potíže s klouby v kolenou a kyčlích, je vhodný spíš nordic walking než běžná chůze. Dokáže totiž snížit zátěž na nosné klouby, a to až o třetinu. Má to ale několik podmínek. Třeba správně nastavenou výšku holí, jinak nás můžou bolet lokty nebo ramena. Důležitá je rovněž správná technika použití holí. Měla by připomínat běh na běžkách.

Obvykle to znamená zajít za instruktorem NW a takové technice se naučit. Amatérské pokusy o severskou chůzi snadno mohou být ztrátou času a peněz, ale hrozí u nich i to, že si zdravotní potíže spíš způsobíme, než abychom je zmírnili.