„Nepříjemné příznaky alergií lze sice do jisté míry tlumit volně prodejnými léky, ale samoléčba není v těchto případech dobrým řešením. Alergický zánět vzniká kvůli celkové poruše imunity, a není-li dobře a včas diagnostikován a léčen, postupuje a rozvíjí se v organismu do stále těžších stádií,” vysvětluje docent Petr Čáp, vedoucí lékař Centra alergologie a klinické imunologie pražské Nemocnice Na Homolce.

Příkladem je alergická rýma, postihující horní dýchací cesty. V případech, kdy ji lidé neřeší návštěvou odborného lékaře a cílenou léčbou, alergický zánět postupně zasáhne i jejich průdušky a může se vyvinout až v život ohrožující astmatické záchvaty.

Odhaduje se, že riziko přechodu neléčené alergické rýmy v průduškové astma je 40 až 50 procent.

Účinná léčba

Přitom dnes již existuje léčba, která netlumí jen příznaky alergií, ale zasahuje do samotné podstaty alergie. Jedná se o alergenovou imunoterapii, při které se do organismu v malých a pozvolna stoupajících dávkách dodává přesně ten alergen, na který je pacient alergický. Tělo se pomalu imunizuje a získává toleranci vůči konkrétnímu původci alergie.

„Tato terapie je určena pro pacienty, u nichž nelze účinně odstranit spouštěcí alergen, a to jsou pyly, roztoče, plísně a hmyzí jedy,“ vysvětluje doktor Petr Kubec z ambulance alergologie a klinické imunologie Alergosan v Litoměřicích.

Alergenová imunoterapie existuje pro různé alergeny buď ve formě injekcí, kapek pod jazyk, nebo pilulek. Zatímco u alergie na roztoče nebo na hmyzí jed lze tuto léčbu zahájit kdykoliv, protože se jedná o celoroční alergeny, u alergií na pyl se čeká na konec pylové sezóny.

Tuto léčbu pacient užívá tři až pět let, nejkomfortnější je samozřejmě užívání tablet. Na ně ale také pacient nejvíce doplácí. Zatím jsou u nás k dispozici tabletky pouze pro léčbu alergií na trávy a obilniny, ve světě již probíhají klinické zkoušky tablet pro léčbu alergií na roztoče a na břízovité pyly.