Češi měli mimo normu minimálně jeden ze sledovaných laboratorních údajů. „Neznamená to, že jsou všichni nemocní,“ říká MUDr. Aleš Ducháček, lékař společnosti Synlab, která výzkum realizovala.

„Jen by výsledky svého vyšetření měli konzultovat se svým praktickým lékařem a domluvit se s ním na dalším postupu, případné léčbě,” dodává.

Pánové měli abnormální výsledky v 54,4 %, ženy v 32,8 %, nejhůř na tom byli muži nad 50 let (nějaký nález našli lékaři u 55,6 % z nich), nejlépe pak mladé ženy do 25 let (nález u 14,9 % z nich).

Zvládají víc než 500 funkcí

Játra plní funkci jakési chemičky, která se podílí na trávení a látkové výměně, ale jsou také továrnou na zpracování odpadů, jež nás chrání před tím, abychom se jimi nezahltili. Podílí se rovněž na boji s bakteriálními a virovými infekcemi. „Jsou nejtěžším orgánem v těle a zvládají víc než 500 funkcí,“ říká doc. MUDr. Pavel Kohout, PhD. z Thomayerovy nemocnice v Praze.

Dnešní hektický a často ne příliš rozumný způsob života je však velmi často přetěžuje. Čím nejvíc? Přejídáním. Pěkně to vystihl jeden vtip: „Je váš život smutný a šedivý? Nic ho nedokáže projasnit tak jako světlo vaší ledničky.“

Stres, jídelníček, léky a alkohol

Není náhodou, že obézní lidi často trápí ztučnění, tedy steatóza jater. Účinným receptem proti ní bývá rozumný jídelníček a životospráva, včetně aktivního pohybu, který pomáhá spalovat nadbytečné kalorie. Dobrá kondice navíc dodává tělesným orgánům správný tah.

„Játra zatěžují také nadměrné stresy, nedostatek odpočinku, přemíra užívaných léků a hlavně přílišné pití alkoholu,“ upozorňuje docent Kohout. „U mužů je to víc než 60 gramů etanolu denně, tedy 2–3 piva nebo 4–5 deci vína, u žen pak 40 gramů alkoholu denně, což je 1–2 piva nebo 2–3 deci vína.“ Odborníci na závislosti doporučují množství ještě nižší, jedno velké pivo pro muže, jedno malé pro ženy, respektive dvě a jednu deci vína.

Pozor na žloutenky a mononukleózu

Na vzniku choroby jater se může podílet také mononukleóza, tedy nemoc z líbání, která se šíří slinami. Případně žloutenky (hepatitidy A až E). Nejčastější je áčko, béčko a céčko. Proti prvním dvěma existuje preventivní očkování. Hepatitidu A označují lékaři za nemoc špinavých rukou, infikovat se můžeme hlavně na cestách po exotických zemích, kde je horší hygiena.

Béčko a céčko se šíří krví. Lidé se jimi obvykle nakazí prostřednictvím nesterilizované injekční stříkačky (hodně případů této žloutenky bývá mezi narkomany) nebo kvůli nechráněnému pohlavnímu styku, případně v tetovacím salónu, kde řádně nesterilizují použité nástroje.

Místo jehly ultrazvuk

Jedním z vyšetření, které se používá při zkoumání stavu jater, je biopsie. Lékaři při ní odeberou pacientovi pomocí jehly malý vzorek tkáně, který pak analyzují v laboratoři. Pro většinu lidí je to nepříjemný zákrok. Ani ne tak kvůli krvácení nebo zánětu, protože jejich riziko je u něj opravdu nízké. Spíš kvůli tomu, že několik hodin před ním nesmí jíst ani pít a den po něm musí zůstat v klidu.

Dobrou zprávou pro nemocné je nový přístroj, takzvaný elastograf, který mají v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny. Jde o ultrazvuk, který umí zobrazit nejen vyšetřovanou tkáň, ale také dokáže změřit její elasticitu, tedy měkkost nebo tuhost. Specialista vidí tuto hodnotu zobrazenou v barevné škále od modré až po červenou přímo na obrazovce přístroje. Čím je tkáň tužší, tím červenější barvu ukazuje a tím závažnější stupeň onemocnění signalizuje.

Výsledek vidí ihned

Vyšetření na elastografu nebolí a není invazivní, nezasahuje tedy do těla. Navíc ho lékař může kdykoli zopakovat. Výhodou je i to, že lze pružně vybírat místo vyšetření, což u biopsie tak snadno nejde. Výsledek bývá k dispozici ihned. U pacientů s pokročilým onemocněním jater nevadí ani přítomnost volné tekutiny v dutině břišní (ascitu), která se u těchto diagnóz často vyskytuje. Po elastografii může pacient ihned normálně fungovat nebo dokonce sportovat. Nelze ji však použít u hodně obézních lidí, případně u těch, kteří nedokážou zadržet dech, ale i v dalších případech. Pacientům ji můžou předepsat všichni specialisté z hepatogastroenterologických poraden v republice.

Lékaři předpokládají, že by nové vyšetření mohlo spolehlivě nahradit biopsii až u poloviny nemocných. Ale hlavně se s ní bude výhodně doplňovat.

Více o správné péči o játra se dozvíte z knížky Dieta u jaterních onemocnění a z brožurek vydavatelství MAC

Jaterní dieta při nemoci i pro odlehčení
U mononukleózy a žloutenek doporučují lékaři racionální dietu, která se ale může hodit i jako odlehčení, když zápolíme se stresy a s dalšími zátěžemi jater. Jíme menší porce jídel 4krát až 6krát denně.
Dopřáváme si hodně ovoce i zeleniny a lehká bílá masa, ve kterých jsou kvalitní bílkoviny
Vyhýbáme se hůře stravitelným jídlům, zejména tučným, speciálně pak přepáleným tukům.
Nepijeme alkohol a minimalizujeme potraviny, které obsahují konzervanty, včetně soli (hořčici, kečup, nakládanou zeleninu, masové konzervy, paštiky, pomazánky atd.).
Odřekneme si uzeniny a uzené ryby, ostré koření nebo kořenicí směsi.