Po Českém házenkářském svazu, hokejistech PSG Zlín, HC Sparta, pětibojaři Davidovi Svobodovi, snowboardistce Evě Samkové, oštěpaři Petru Frydrychovi, dráhaři Janu Dostálovi a dalších sportovcích se k dárcovství připojili i fotbalisté FC Slovácka.

„Lidé by měli vědět, že odebrání pouhých dvou mililitrů krve do registru dárců stojí jen malou odvahu a krátký čas a následné dárcovství, v případě shodných prvků s pacientem, pak jen několikadenní klid na lůžku a menší bolest,“ zdůrazňuje ředitelka občanského sdružení Korunka Luhačovice Veronika Záhorská, která již druhým rokem organizuje podporu Registru kostní dřeně.

Důležitost svého rozhodnutí si uvědomují i samotní sportovci, kteří svůj vstup do registru považují za věc, která by pro všechny zdravé a aktivní lidi ve věku 18–35 let měla být samozřejmostí.

Registr dárců

Český registr dárců krvetvorných buněk je součástí celosvětové sítě více než šedesáti registrů, v nichž je evidováno zhruba 21 miliónů potenciálních dárců. Stará se o nábor, registraci, vyšetření dobrovolných dárců, zajišťuje také odběry dřeně k transplantacím u nemocných leukémií a jiným nemocem krve.

Všechny registry světa spolupracují, takže pacient může dostat dřeň od dárce z kteréhokoliv místa na světě, jenž má shodné tkáňové znaky. V některých státech evidují až 12 % obyvatel země, např. v blízkovýchodních zemích. Velmi dobře si stojí také Německo, má tři milióny dárců.

Více informací na www.darujzivot.cz, www.kostnidren.cz, www.korunkaluhacovice.cz.

Kde kostní dřeň pomáhá

Každé dvě hodiny u nás lékaři objeví některý z nádorů krve. Přestože jejich léčba dosahuje obrovských úspěchů, ročně na toto onemocnění jenom u nás zemře až 2000 lidí.

Leukémie je nádorové onemocnění krvetvorby, které se vyznačuje zmnožením bílých krvinek na úkor jiných složek krve. Onemocnění má dva typy. Akutní leukémie může postihnout lidi bez rozdílu věku a chronickou zaznamenáváme především u pacientů starších 55 let.

Léčba obvykle probíhá pomocí chemoterapie, jejímž cílem jsou hlavně nádorové buňky rozseté po celém těle, ale částečně i zdravá kostní dřeň, ve které vznikají. Lékaři odebírají části nemocných kostní dřeň, respektive zárodečné kmenové buňky. Snaží se tím zlepšit výsledek standardní chemoterapie. Vezmou ji buď samotnému pacientovi, nebo jeho dárci. Následná agresívní chemoterapie většinou zbaví tělo i zárodků rakoviny, které hrozí návratem nemoci.

Poté pacient dostane infuzi: s vlastní kostní dření (lékaři sledují, jestli se přihojí tam, kde má, a tak, jak má) nebo s dření od dárce. Tento postup se nazývá transplantace kmenových buněk kostní dřeně. Malé děti pak mohou obdržet pupečníkovou krev.

Nejtěžším obdobím pro nemocné bývá jednak čekání na vhodného dárce kostní dřeně a pak i čas po samotné transplantaci, kdy se organismus vyrovnává s cizí tkání v těle. Lékaři bojují s imunitním systémem, aby kostní dřeň dárce nevnímal jako nepřátelskou tkáň a nebojoval s ní.

K tomu je důležitá i co možná největší shoda darované dřeně. Proto lékaři hledají dárce nejprve mezi příbuznými nemocného člověka, kde je větší šance na značnou shodu. Teprve pak pátrají v registrech s tisíci, a dnes už vlastně milióny, lidí po celém světě.