Gynekologové tento fakt přivítali. Chirurgický způsob umělého ukončení těhotenství může žena podstoupit do 12. týdne trvání těhotenství bez udání důvodů. Tabletky, o kterých se někdy mluví jako o farmakologické interrupci, lze použít do 7. týdne gravidity. Už proto je tento způsob šetrnější. Navíc při něm nehrozí riziko poranění dělohy a také problémy spojené s celkovou anestezií jako u chirurgického zákroku.

Statistiky uvádějí u tabletky 1–7 % komplikací, tedy značný rozptyl. Jeho hlavní příčinou je hlavně to, že u nás lze pilulky využít do 49. dne gravidity, v zahraničí to může být až do 63. dne (tato varianta pilulek u nás zatím není na trhu). A to je značný rozdíl.

Lékaři dokážou diagnostikovat těhotenství pomocí ultrazvuku až od 42. dne od početí. V té době mívá zárodek kolem dvou milimetrů. Každý den se zvětší zhruba o milimetr. Ve 49. dni to dělá asi 9 mm a v 63. dni přibližně 23 mm. Je logické, že čím menší zárodek, tím méně rizik a potíží. Můžeme proto předpokládat, že se u nás budou pohybovat spíš kolem jednoho procenta než 7 %.

Další český unikát

Podle schváleného postupu smí v ČR tabletky podat pacientce pouze lékař v ambulanci zdravotnického zařízení s lůžkovou péčí, tedy hlavně nemocnice. Jsme v tomto směru světovým unikátem. V zahraničí to může udělat jakýkoli gynekolog, a někde dokonce praktický lékař. Mají lepší přehled o zdravotním stavu pacientky, navíc jde o ambulantní metodu. České řešení představuje komplikaci hlavně pro pacientky z vesnic a městeček, odkud není snadné dostat se do nemocnice.

Bývalý ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Pavel Březovský zdůvodnil schválený postup tím, že jde o krok, jak zvýšit bezpečnost pacientek a omezit případné zneužívání tabletek (v minulosti k němu docházelo hlavně kvůli černému trhu a nákupům na internetu). Někteří gynekologové se domnívají, že se jedná spíš o důsledek tlaku hlavně ze strany některých náboženských organizací.

Absurdní situace

Nedořešená zůstala situace žen, které potřebují podstoupit umělé přerušení těhotenství kvůli zdravotním důvodům. Mají podle zákona nárok na úhradu ze zdravotního pojištění. Jenže u potratových pilulek zatím není stanovený způsob této úhrady. A pacientky si je navíc nemohou ani zaplatit ze svého. Absurdní situace.

„Nemají na výběr, musí na chirurgický zákrok a to není v jejich zájmu,“ říká doc. MUDr. Marek Ľubušký, Ph. D., z Porodnicko-gynekologické kliniky ve FN v Olomouci. Nelogické se podle něj jeví i to, že zdravotnická zařízení, která mohou nabízet chirurgickou interrupci, ale nemají s pojišťovnami uzavřenou smlouvu na lůžkovou péči, nesmí dělat tu farmakologickou, tedy podávat potratové pilulky.

Bezpečnostní karta

Žena může pilulku využít mezi 6. týdnem, kdy lékař dovede potvrdit těhotenství i délku jeho trvání, a 7. týdnem. To je krátká doba. Jít za svým gynekologem kvůli písemné žádosti o umělé ukončení těhotenství (stojí 500 až 1000 Kč) a pak běžet do ambulance nemocnice je pro ni v podstatě ztráta času. Daleko jednodušší se za dané situace jeví to, když do nemocniční ambulance zajde rovnou a vyřídí všechno tam.

Lékař se hlavně ujistí, jestli je opravdu těhotná a v kterém týdnu gravidity se nachází. Pak jí řekne vše podstatné o tabletkách. Pacientka je nemůže dostat, pokud ji trápí cukrovka, hypertenze, jizva na děloze a další zdravotní komplikace nebo choroby.

Když je vše pořádku, dostane nejprve tři pilulky s účinnou látkou mifepristonum. Ty zablokují výživu těhotenské tkáně, tedy i zárodku, nebo jak říkají odborníci: embrya. Žena zůstane hodinu v čekárně ambulance, pod dohledem lékaře. To proto, aby jí pomohl, kdyby pacientku postihlo zvracení, alergická, případně jiná nežádoucí reakce. Zároveň jí vystaví bezpečnostní kartu. Na té má i telefon, kdyby se dělo něco neobvyklého. Pokud nedojde ke komplikacím, může jít domů.

Připomíná silnější menstruaci

Lékaře navštíví znovu po 36 až 48 hodinách. Dostane tabletku s účinnou látkou misoprostolum a opět počká hodinku v čekárně. Pak jde domů. Zmíněná pilulka vypudí těhotenskou tkáň, včetně embrya, z dělohy ven.

„Krvácení připomínající měsíčky se u ní objeví nejdříve za čtyři hodiny,“ říká docent Ľubušký. „Většině žen bude připomínat o něco silnější menstruaci.“ Za 14 až 21 dní přijde do nemocnice znovu. Lékař zkontroluje, jestli je děloha opravdu prázdná a vše proběhlo, jak mělo.

Zdravotní pojišťovny potratové pilulky nehradí, pacientky si je platí samy, podobně jako chirurgický zákrok. Někde dají za toto farmakologické ukončení těhotenství 3500 Kč, jinde až 7000 korun. Nemocnice mají ze zákona právo určit si výši této částky. Třeba ve FN v Olomouci dospěli ke 4000 korunám (500 Kč je za zmíněnou žádost). Chtějí, aby cena za farmakologickou i chirurgickou interrupci byla stejná a neovlivňovala rozhodnutí ženy, kterou metodu zvolit.

Předběhla nás i konzervativní Itálie

Pilulka umožňující ukončení těhotenství šetrnějším způsobem vznikla ve Francii a v roce 1988 se tam začala podávat pacientkám. Na začátku 90. let se rozšířila do Švédska a Velké Británie. V současné době ji schválili k používání v 25 zemích, v některých se používá dokonce častěji než chirurgická interrupce.

Česká republika měla možnost být jedním z prvních evropských států, kde se začne používat. Tuto možnost zablokovali náboženští aktivisté. Sebrali v roce 1996 na 50 000 podpisů věřících a spolu s lidoveckými poslanci vytvořili tlak na politiky a ministerstvo zdravotnictví. To pak rezignovalo na prosazení tabletek do praxe. Šlo o čítankový příklad toho, jak horlivá menšina dokáže vnutit své názory pasívní většině.

Díky pokračující iniciativě odpůrců potratů se interrupční pilulky podařilo registrovat až loni a letos na začátku léta je zavést do praxe. ČR se stala jednou z posledních evropských zemí, kde ke schválení tabletky došlo. Dokonce i jinak konzervativní Itálie to zvládla po dvouleté bitvě v létě 2009, přes tvrdý odpor Vatikánu.

Sebrali 70 000 podpisů

Čeští bojovníci proti potratům se ale nechtěli vzdát ani tentokrát. Sebrali 70 000 podpisů mezi věřícími. A křesťanské Hnutí pro život podalo dokonce správní žalobu na Státní ústav pro kontrolu léčiv, který schvaluje používání léků v ČR. Snaží se tak zablokovat užívání pilulky. Zatím se nezdá, že by mohlo být úspěšné.

Mluví o vraždění nenarozených dětí, jenže zárodek velký 2–9 mm nelze považovat za plod, natož za dítě. Varují před vyšším rizikem komplikací, včetně úmrtí ženy. V rozporu s racionálními argumenty gynekologů, kteří naopak poukazují na šetrnost metody a její zavedení do praxe vítají. Křesťané argumentují také tím, že tyto pilulky povedou k lehkomyslnosti a nárůstu potratů. V žádné zemi, kde jejich použití povolili, však k ničemu takovému nedošlo.

MUDr. Radim Uzel trefně poznamenal, že pokud k něčemu došlo, tak k naplnění litery zákona, podle kterého má být lékařská péče poskytována v souladu se současným vědeckým poznáním. A nikoliv v souladu s náboženským přesvědčením.