Podle některých zjištění to vypadá, že pohlednější lidé jsou se svým životem více spokojeni, a tak se u nich například v menším měřítku vyskytuje vysoký krevní tlak nebo deprese.

Z rozsáhlého amerického průzkumu, kterého se zúčastnilo na 15 tisíc mužů i žen, vyplynulo, že fyzická atraktivita může být náznakem celkového zdraví a dobré genetické dispozice, čímž ve výsledku takové lidi méně trápí některé běžné nemoci a zdravotní potíže (vysoký cholesterol, duševní poruchy atd.), citoval server Dailymail.

Věková hranice zúčastněných dobrovolníků, kteří byli rozděleni do pěti kategorií podle vzhledu, se pohybovala v rozmezí 24 až 35 let, a všichni jedinci byli v rámci studie sledováni v průběhu několika let.

Při dosažení určité věkové hranice se pak zúčastnili osobního pohovoru ohledně svého zdraví a životního stylu, uvedli odborníci z univerzity v Cincinnati, kteří studii vedli, a jejichž výsledky byly uveřejněny v časopise Evolution And Human Behaviour.

Jednotlivci vyplňovali dotazník, ve kterém podrobně odpovídali, zda jim byly diagnostikovány některé nemoci. A pokud ano, kdy přesně. V návaznosti na hodnocení vzhledu pak byla prý jasně viditelná spojení mezi mírou nemocnosti a fyzickou atraktivitou. Jednoduše řečeno by se dalo říci, že čím pohlednější člověk, tím méně je nebo býval nemocný.

Lepší zdraví i spokojenost se životem 

Odborníci svá tvrzení podpořili čísly. Muži vzhledově hodnocení jako atraktivnější prý mají o 13 % menší pravděpodobnost, že budou mít problémy s vysokým cholesterolem, o 20 % se u nich snižuje riziko vysokého krevního tlaku, mají také o 15 procent nižší riziko výskytu vážnějších depresí, dokonce je u nich i méně pravděpodobné, že budou koktat.

Podobné údaje se hodnotily i u pohledných žen – pravděpodobnost vysokého krevního tlaku se u nich snižuje o celých 21 %, výskyt cukrovky o 22 %, o 17 % mají menší riziko, že budou astmatičky, výskyt depresí se u nich prý snižuje také o celých 17%.

U obou skupin, jak pohledných mužů, tak žen, byla zjištěna i celková větší spokojenost s vlastním životem nebo menší počet dnů, po které nebyli kvůli nemoci v zaměstnání.

Haló efekt 

Doktor Virem Swami, odborný asistent na oddělení psychologie na univerzitě ve Westminsteru, ale nadšení svých kolegů trochu mírní. „Je známo, že lidé si všeobecně myslí, že co je krásné, to je automatické dobré, nebo v tomto případě zdravé. Říká se tomu haló efekt.”

„Atraktivní lidé jsou automaticky bráni jako ti, kteří se mají dobře, mají všeho dostatek, jsou šťastnější, populárnější, úspěšnější atd. Jednoduše je vnímáme příznivěji než méně atraktivní jedince,” vysvětluje Swami.

„Je tak docela možné, že uvedené zdravotní přínosy jejich atraktivity jsou pouze výsledkem uváděného efektu. Je u nich totiž více pravděpodobné, že budou mít dobrou práci, kterou si udrží, budou mít nejspíš i vyšší plat, a také lepší zdravotní péči. Evoluční návaznost na genovou výbavu atraktivních lidí nemusí být špatná, já ale tvrdím, že nemusí být jediná,” uzavírá psycholog.