Podle lékařů z Britské kardiologické nadace běžci maratónu a jiných extrémních závodů silně poškozují své srdce a po čase se neobejdou bez kardiostimulátoru.

Laboratorní testy totiž prokázaly, že dlouhodobá nadměrná zátěž poškozuje buňky srdce, takže později dochází k narušení autonomní elektrostimulace srdeční svaloviny.

„Starší atleti, kteří se celý život věnovali vytrvalostnímu tréninku a závodění v těchto disciplínách jsou náchylní k narušení srdečního rytmu známému jako arytmie,“ tvrdí vědci z University of Manchester.

„Srdeční tep je řízen sinusovým uzlem v srdci, jež je zase řízen nervovým systémem. Bloudivé nervy snižují srdeční tep, a dříve se tedy předpokládalo, že nízký srdeční tep u atletů je výsledkem přílišné aktivity bloudivých nervů. Náš výzkum ale dokazuje, že tomu tak není. Ve skutečnosti se mění sinusový uzel v srdci v reakci na trénink a zvláště dochází ke snížení důležitého proteinu kardiostimulace známého jako HCN4, který je zodpovědný za pomalý srdeční tep,“ vysvětluje doktorka Alicia D’Souzová z University of Manchester.

Všeho s mírou

Podle amerických vědců srdci neprospívá ani příliš dlouhé a časté běhání. Mnoho náročného pohybu je dle nich stejně škodlivé jako povalečství a tedy také zkracuje život. Ideální jsou jen dvě až tři hodiny běhu týdně.

„Ti, kdo cvičí s mírou, věnují se běhu asi dvě až tři hodiny týdně, žijí nejdéle, zatímco lidé, kteří běhají hodně a kteří neběhají vůbec, mají kratší život,“ cituje autory z Kardiovaskulárního výzkumného institutu v Pensylvánii časopis Health Day.

Běhat se má maximálně dvě až tři hodiny týdně

Z analýzy 3,8 tisíce běžců vyplývá, že nejzdravější srdce mají a nejdéle žijí jedinci, kteří běhají asi dvě až tři hodiny týdně. Proč vyšší míra aerobního cvičení škodí stejně jako nedostatek pohybu, studie neřeší. Odborníci však hovoří o opotřebování buněk a tkání. „Čemu zatím přesně nerozumíme, je přesně definování optimální míry běhu pro zdraví a dlouhověkost,“ uvedl autor výzkumu doktor Martin Matsumura z Pensylvánie.

Podle doktora Jamese O’Keefa je běh zdravý, ale nesmí tělo příliš opotřebovávat. Jako u všeho zdravého, pokud je míra extrémní, projeví se spíš negativními účinky. Běhání nevyjímaje. Ačkoli prospívá srdci, plícím, metabolismu a pohybovému aparátu, zároveň běh a sport opotřebovávají buňky a tkáně. U extrémních sportovců je opotřebení nejvyšší a životnost těla se tím zkracuje.