Zatímco v pupečníkové krvi převládají krvetvorné kmenové buňky, používané zejména na léčbu hematologických a onkologických onemocnění, tkáň pupečníku je bohatým zdrojem mezenchymálních kmenových buněk, které mají velký potenciál především v oblasti regenerativní medicíny.

„Pupečníková tkáň těchto buněk obsahuje minimálně desetinásobně víc v porovnání s pupečníkovou krví,“ vysvětluje vedoucí vědy a výzkumu Cord Blood Center RNDr. Miroslav Kubeš, CSc., a dodává: „Předností těchto buněk přitom je, že jsou schopné přeměnit se na různorodé buňky anebo tkáně v lidském organismu. Představují tak obrovský potenciál pro vyvíjející se léčbu mnoha onemocnění v regenerativní medicíně.“

Ve světě probíhá několik desítek klinických studií, kde se účinnost buněk z pupečníku ověřuje při rozmanitých diagnózách – cirhóza jater, roztroušená skleróza, cukrovka, popáleniny, ale i diabetická noha či autismus.

Podle Miroslava Kubeše se z mezenchymálních kmenových buněk velmi snadno můžou vytvořit například buňky a tkáně, kosti či chrupavky, nervy, hladké svaly, buňky srdečního svalu, kůže nebo jater.

Unikátnost spočívá ve schopnosti množení

Ojedinělost těchto buněk je především v tom, že jsou mladé, chorobou, prostředím či léčbou nezatížené a jsou uchované v čase „nula“ života jedince. Jejich potenciál množení je proto největší, což je velká výhoda proti jiným zdrojům kmenových buněk.

„Dnes nikdo nedokáže přesně odhadnut, co všechno se zničí, když kmenově buňky z krve a tkáně pupečníku končí místo uskladnění jako nepoužitý biologický odpad. I proto jsem nadšený, že jsem se mohl aspoň v malém podílet na zavedení nového medicínského postupu v Čechách. Fandím kmenovým buňkám a regenerativní medicíně,“ dodává primář Petr Kolek, který vedl první odběr tkáně pupečníku v Čechách.

Jeho slova potvrzuje i první maminka Markéta Hansen, u které k prvnímu odběru tkáně v Čechách došlo: „Chci, aby můj syn měl v budoucnu k dispozici všechny možné léčebné postupy, a proto jsem se rozhodla pupečníkovou krev i tkáň pro něj uchovat.“

Dvacet pět let od první transplantace pupečníkové krve

První odběr tkáně pupečníku české mamince připadl téměř přesně na den 25. výročí první transplantace pupečníkové krve chlapci s Fanconiho anémií, která se uskutečnila ve Francii 6. října 1988. Pupečníková krev, která byla původně považována jen za biologický odpad při porodu, se za 25 let transplantovala více než 30 tisícům pacientů na světě.

Podle údajů nejznámějšího nezávislého informačního portálu o pupečníkové krvi pro rodiče Parent’s Guide to Cord Blood mělo koncem roku 2012 uloženou pupečníkovou krev pro vlastní potřebu 2,35 miliónu dětí na celém světě. Pupečníkovou krev přitom zpracovává pro potřeby rodinných bank 164 laboratoří v 51 zemích.

Mezinárodní organizace na podporu dárcovství krvetvorných kmenových buněk eviduje 600 tisíc jednotek darované pupečníkové krve ve 158 veřejných bankách v 36 zemích.

Odběr a uchování tkáně pupečníku nabídla rodičům poprvé americká rodinná banka v roce 2010.