Na dovolenou do zahraničí jezdí totiž Češi nejčastěji právě autem. Každý rok jich navštíví jenom Chorvatsko přes 800 000. Hodně z nich volí cestu na jeden zátah. Možná by se měli zajímat, jak zvládnout těch 1600 až 2500 kilometrů tam a zpět co nejbezpečněji.

První zásadou je nespěchat a dělat časté zastávky. Nepřiměřená rychlost figuruje až u 80 % nehod, únava zhruba u čtvrtiny až pětiny z nich. Řidič by měl zastavit a protáhnout se každé dvě hodiny nebo každých 180 kilometrů. Při jízdě bez přerušení dochází k nehodám v 60 % případů po třech hodinách jízdy. Nejrizikovější hodinou je doba mezi druhou a čtvrtou ráno. Určitý útlum organismu se však dostavuje také po obědě: ve 12.00 – 15.00 hod. a rovněž od půlnoci do 6.00 hodin.

Mozek potřebuje kyslík a cukry

Je dobré hodně pít, ale více čisté vody (2–3 litry) než kávy. To, co mozek potřebuje zejména, je kyslík a cukry. Kyslík mu dodáme tím, že se na parkovišti protáhneme, vydýcháme se, zacvičíme si nebo se po něm proběhneme. Rychlé cukry jsou třeba v ovoci, medu, případně v bonbónech s hroznovým cukrem. Déle účinkující sacharidy, které přitlumí výkyv krevního cukru, pak obsahují například celozrnné výrobky.

Smažené vepřové řízky, česká klasika na cestách, jsou dost těžkým jídlem, po kterém snadno začneme zápolit s náhlou únavou a chutí si pospat. Odborníci na výživu doporučují jíst na cestách hodně zeleniny a lehkých jídel: plátek šunky v tmavém nebo celozrnném chlebu, případně kuřecí nebo jiné bílé maso.

Nejlepší jsou menší porce konzumované častěji. Když jíme málo nebo dokonce hladovíme, klesá nám hladina krevních cukrů a s tím roste i únava.

Hodně lidí za jízdy kouří. Měli by vědět, že nikotin může v nízkých dávkách stimulovat mozek, ve vyšších však jeho činnost tlumí. Přispívá také ke stahování cév a k horšímu oběhu krve, tedy i prokrvení mozkových center. Manipulace s cigaretou navíc řidiče při jízdě rozptyluje a zvyšuje riziko nehody.

Řada úrazů se může stát cestou na pláž

FOTO: Bohuslav Borovička, Právo

Zlomeniny cestou na pláž

„V Chorvatsku řešíme dost zlomenin a úrazů, které se lidem přihodí cestou na romanticky vyhlížející pláže, obvykle skalnaté,“ říká MUDr. Jana Ježková, vedoucí lékařka v Europ Assistance, tedy v instituci, která v zahraničí řeší většinu zdravotních potíží českých turistů hrazených z cestovního pojištění. Prevencí je podle ní pevná sportovní obuv a opatrný sestup k moři.

Častá jsou také poranění nebo řezné rány při vstupu do vody. Proto doporučuje obuv na koupání. Hodně lidí prý nenapadne ani to, aby si vzali na cestu teploměr nebo třeba léky na horečku, na bolest anebo střevní potíže. Když pak kvůli nim musí složitě cestovat třeba z ostrova na pevninu, bývají zaskočeni.

„Řešíme tam i dost nehod, za které může vysoká rychlost, únava a nejednou také alkohol,“ sděluje doktorka Ježková. „Přibývají rovněž úrazy na skluzavkách, tobogánech, vodních skútrech a dalších atrakcích. Na jachtách k nim nejvíce dochází při vystupování a nastupování z lodi.“

Nejčastější potíže

Nejčastějšími zdravotními problémy na dovolené jsou spálená kůže, drobné úrazy a průjmy spolu s trávicími potížemi. Na spálenou kůži je dobré mít s sebou panthenol, na drobné úrazy obvazy, náplasti a pinzetu i lupu (na vyndání bodliny z mořského ježka nebo střepu). Užitečná bývá také jodová tinktura či peroxid vodíku jako dezinfekce.

Většinu zažívacích potíží a průjmů zvládne živočišné uhlí, endiaron a imodium, v určitých oblastech severní Afriky zabírá dobře ercefuryl. Užitečné je myslet rovněž na to, že při silnějších průjmech dochází ke značné ztrátě tekutin a minerálů. To je nebezpečné hlavně pro děti a starší lidi. Ty může dokonce příliš dramatické odvodnění ohrozit na životě.

Proto bychom měli mít s sebou tzv. rehydratační roztok. Obsah tohoto pytlíku nebo tabletku rozpustíme ve zdravotně nezávadné vodě a dáme vypít postiženému člověku. Doplní tak nejen tekutiny, ale i další potřebné látky. Vhodné rozpustné roztoky jsou třeba kulíšek nebo fluidex.

Složení lékárničky na cesty by se mělo odvíjet od toho, jak budeme dovolenou trávit. K určitým úrazům a problémům dochází u moře, k jiným na horách a k dalším třeba na cyklostezkách.