Kuchař se nechápavě koukal na palec a pak na doktora. V životě o takové nemoci neslyšel. Přitom nejde o chorobu nijak vzácnou. Lékař mu vysvětlil, že jde o metabolickou poruchu. Z krve se kvůli ní nevylučuje kyselina močová tak, jak má. Její hladina se tam zvýší. Krystalky soli se pak vysrážejí v kloubu a vyvolají v něm zánět.

Kloub palce na noze je častým místem, kde se dna projeví. Dalšími místy jsou klouby v koleni, kotníku a zápěstí, případně malé klouby na ruce a noze. Nemocný nemůže postiženým místem hýbat a nesnese na něm sebemenší tlak oblečení nebo obutí.

Akutní potíže samozřejmě po nějaké době pominou. Pokud pacient nenavštíví lékaře a nezačne potíže vyvolané chorobou úspěšně řešit, dna ho pořádně vytrestá. Hrozí totiž vážným poškozením kloubů a invaliditou.

Nebezpečná kolika

Nejnebezpečnější ale je, když se krystalky kyseliny vysrážejí v ledvinách, kde pak postupně vytvoří kameny. Ty mohou snadno vyvolat ledvinovou koliku, tedy záchvat prudkých křečovitých bolestí. Navíc dokážou ledviny i poškodit.

Na akutní zánět kloubů dostane pacient protizánětlivé léky. Pokud nejsou dostatečně účinné, píchne mu lékař injekci kortikoidů. V každém případě mu doporučí, aby ho praktický lékař poslal na vyšetření hladiny kyseliny močové. Jestliže ji má vysokou, musí začít užívat pilulky. Většinou je bere po přechodnou dobu. A nemoc pak drží na uzdě pomocí speciální diety.

Co provokuje její vznik

Lékaři označovali dnu jako nemoc králů, tedy nemoc z blahobytu. Podle všeho trápila i Karla IV. Dnes víme, že přemíra masa, zejména tučného, přílišné pití alkoholu a nedostatek pohybu a z něj vyplývající nadváha jsou rizikovými faktory pro její vznik. Odstartovaly dnu i v případě kuchaře. Na svatbě syna si dopřával klobásky, tlačenku a další tučná masa, která vydatně zaléval domácí slivovicí a fernetem.

Vážným rizikem pro vznik nemoci jsou samozřejmě vrozené dispozice (měl ji někdo z rodičů nebo blízkých příbuzných) a pohlaví (téměř 90 % pacientů tvoří muži, hlavně mezi 40. a 50. rokem života). Dna bývá často spojená i s vysokým cholesterolem a vysokou hladinou dalších krevních tuků, triglyceridů.

Negativní roli sehrává také špatný pitný režim a užívání léků s močopudným účinkem. Třeba pilulek na vysoký tlak. Vedle přemíry tučných mas a alkoholu přispívají ke vzniku choroby stres, únava i akutní infekce (chřipka, nachlazení apod.). Podobně jako drobné trauma (úraz, operace aj.). Zmíněné faktory mohou nemoc nejen vyvolat, ale také vážně zhoršovat její stav a průběh, pokud už propukla.

Čokoláda

Kakaový prášek je bombou plnou purinů, tedy látek, které zvyšují tvorbu kyseliny močové. Pokud ji organismus neumí vyloučit, hrozí dna.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Nejhorší bomby

Úprava stravy, která je vedle léků součástí léčby, vyžaduje dvě hlavní věci.

1. Omezit tučnou stravu a začít jíst pravidelně - jídlo si rozdělíme do pěti porcí v průběhu dne.

2. Vyhýbat se potravinám s vysokým obsahem purinů, které zvyšují tvorbu kyseliny močové v krvi, a hodně pít vhodné tekutiny (čistou vodu, bylinné čaje, ředěné ovocné džusy apod.). Hodně znamená 2,5 až 3 litry, což je skutečně pořádná dávka. Pomáhá vyplavovat metabolity purinů z organismu a předchází ukládání kyseliny močové v měkkých tkáních, kloubech i dalších tělesných orgánech.

V minulosti tlačili lékaři na pacienty, aby ze svého jídelníčku eliminovali purinové bomby. Tou největší je kakaový prášek - 1900 (tento údaj, stejně jako ty další, udává počet mg ve 100 g potraviny). Vydatné jsou i rybičky, třeba sleď (790) nebo sardelky (540), případně sardinky (120). K nedoporučovaným patří rovněž vnitřnosti: slezina (104), játra (95), ledvinky (80). A tak bychom mohli pokračovat.

U koho hledat pomoc

Tyto údaje však musíme podle současných názorů odborníků vnímat střízlivě. Málokdo spořádá deset deka kakaového prášku na posezení. Rizikem se proto zdají být spíš kvalitní čokolády s 80 až 90 % obsahu kakaa.

Pokud jde o ostatní zmíněné potraviny, hodně záleží na tom, co se k nim jí. Pokud to bude třeba dost zeleninových salátů, mohou zmírnit negativní vliv purinů. Něco podobného můžeme říct i o luštěninách. Také obsahují velké množství purinů (70-45), ale zároveň s nimi i vlákninu, která brzdí jejich vstřebávání do organismu.

Chyba je i to, když nemocný radikálně omezí maso. To potřebuje hlavně kvůli bílkovinám, ale třeba také kvůli železu. Háček je v tom, že by ho měl jíst v malých porcích a vybírat si ta lehká bílá - rybí, plody moře, krůtí, kuřecí, králičí, zkrátka taková, která obsahují co nejméně nezdravých živočišných tuků. A vařit je nebo dusit, určitě ne smažit (tato úprava snadno zdvojnásobí počet kalorií).

Z uvedených fakt je jasné, že pacient by neměl navštívit jen lékaře-specialistu, ale také nutriční terapeutku. Ta mu pomůže sestavit jídelníček a upozorní ho na úskalí různých potravin i jejich kombinaci.