U dětského pláče rozdíly podle pohlaví nejsou. Ty se začnou objevovat až kolem 13 let. Kromě věku a pohlaví ovlivňují sklon k pláči i kultura a výchova. Například oblíbené rčení otců „chlapi přece nepláčou“ může být pro zrak nebezpečné. Slzy jsou pro správnou funkci oka nezbytné.

"Slzy jsou v určitém množství pro zdraví oka nepostradatelné. Zvlhčují povrch oka, aby byl hladký a lesklý. To je důležité pro kvalitu vidění a pro to, aby víčko mohlo po oku jemně klouzat. Někteří lidé ale plakat nedovedou,“ vysvětluje Pavel Stodůlka, primář oční kliniky Gemini.

Nedostatek slz se vyskytuje například u lidí trpících autoimunitní nemocí zvanou Sjögrenův syndrom, či u pacientů s těžkou depresí. Slzy se netvoří ani při nedostatku vitaminu A nebo vzácněji při nemocích mozku či vzácném vrozeném onemocnění vegetativního systému s názvem familiární dysautonomie či Rileyho-Dayův syndrom.

„Pokud má člověk málo slz nebo jsou nekvalitní, vede to ke zrakovým obtížím, k podráždění oka a zvyšuje se riziko infekce oka, což v extrémních případech může vést až ke slepotě. Paradoxně v počátečních stadiích některých onemocnění, kdy je slz méně nebo nejsou dostatečně kvalitní, může oko po nějakou dobu díky podráždění slzet více,“ vysvětluje Stodůlka.

Kde se slzy berou

Slzy se tvoří v slzné žláze, která je uložena zevně pod horním víčkem. Odtékají z oka slznými kanálky v očních víčkách do nosu. Dále v oku existují malé přídatné žlázky, které produkují slzy neustále a zajišťují potřebnou vlhkost povrchu oka, odplavují nečistoty a chrání oko před infekcí.

„Během pláče dochází k vyplavování slz do oka v nadměrném množství, které nestačí odtékat slznými odvodnými cestami do nosu, a slzy přetékají přes okraj víčka na tvář. Protože slzy částečně odtékají do nosu, při pláči nebo po něm lidé často smrkají,“ dodal Pavel Stodůlka.