Článek
Popeleční středa a pak také Velký pátek jsou v křesťanské tradici chápány jako přísné postní dny. Věřící by neměli jíst maso a měli by vynechat jedno ze dvou hlavních jídel dne. Odřeknutí si dobrého jídla, pití a zábavy by nemělo být cílem, ale prostředkem pro to, aby se člověk ztišil a povzbudil k dobrým skutkům.
S koncem vesnického masopustu a začátkem půstu by měly podle tradice skončit i příbuzné městské plesové sezóny, muziky, taneční zábavy, hlučné svatby, zabíjačky a hodování.
Boží hod velikonoční se slaví první neděli po prvním jarním úplňku. Velikonoce letos připadají na víkend kolem 8. dubna. Připomínají Ježíšovu smrt na kříži, podle křesťanské víry oběť za lidské hříchy.
Postní almužna
Během postní doby mají čeští věřící možnost návratu ke starobylé postní tradici - almužně. A tedy přispění na charitu. To, co si odepřou, mohou v peněžní formě přispět potřebným. Odepře-li si dospělý například cigaretu, ušetří na charitu pět korun, v případě bonbonu třeba tři koruny.
Člověk do malé papírové schránky vloží obnos přibližně ve výši ceny požitku, který si odřekl. Tyto dary církev použije prostřednictvím Charity na pomoc lidem v nouzi a na podporu charitního díla. Pro celé území ČR bylo letos pro zájemce vytištěno a rozesláno do všech římskokatolických diecézí k vyzvednutí celkem 65 000 papírových pokladniček. Ke konci postní doby věřící odevzdají svoji almužnu do kostela.
