"Kardiovaskulární onemocnění nastupuje sice u žen zhruba o deset let později než u mužů, představují ovšem největší zdravotní riziko pro obě pohlaví. Ročně na ně v ČR zemře 60 tisíc pacientů, což představuje více než polovinu všech úmrtí," řekl Hradec.

Základními rizikovými faktory jsou především kouření, špatná životospráva, nadváha, vysoký krevní tlak a nedostatek pohybu. Přestože se životní styl, zejména stravovací zvyklosti, postupně zlepšují, není bilance, vzhledem ke stárnutí české populace, silnému kouření žen a vysoké obezitě, příliš příznivá.

První tři hodiny jsou rozhodující

Obezitu a vyšší hladinu krevních tuků má u nás téměř každá třetí žena a každý pátý muž. Taková kombinace je přitom vysoce nebezpečná. Doktor Pavel Vaněk, ordinář pro kardiologii Konstantinových Lázní, uvedl, že ze všech onemocnění na kardiovaskulární choroby je ročně zhruba 30 tisíc infarktů, z toho přibližně 12 tisíc lidí zemře, přičemž nejvíce v prvních hodinách onemocnění.

"Lidé si často myslí, že jejich bolest na hrudi je od páteře, a proto volají záchranku pozdě. Je-li pacient do několika, maximálně šesti hodin, na specializovaném pracovišti, kterých už dnes máme v republice dost, pak má velkou naději, že infarkt přežije a vyléčí se z něj," řekl doktor Vaněk. Dodal, že hodně pacientů kvůli zaváhání zemře dřív, než k nim lékař dorazí.