Květnové vydání odborného magazínu Brain, Behaviour and Immunity přineslo studii, která věrně ilustruje tento trend. Poukazuje na souvislost vzdělání a stárnutí: čím vyššího vzdělání jedinec v mládí dosáhl, tím větší má naději, že průvodní jevy stárnutí se na něm projeví později.

Mládí je jen předstupněm stáří.

Mládí je jen předstupněm stáří.

FOTO: fotobanka Profimedia

Vzdělání je víc než peníze

Autoři v úvodu zprávy připomínají, že závislost mezi zdravím a socio-ekonomickým statusem je dobře zdokumentována. Vyšší dosažené vzdělání je doprovázeno zdravějším životním stylem. Výzkum ale přináší důkaz na buněčné úrovni: stárnutí buněk probíhá rychleji u lidí bez kvalifikace, zatímco u absolventů vysokých škol je tento neodvratný proces pomalejší. Vzdělání má na jeho počátek větší vliv než pouhá skutečnost, že jedinec je společensky i finančně lépe situován. Tým britských vědců z londýnské University College se domnívá, že vysvětlení je zřejmě v tom, že vzdělanější lidé dokážou činit správnější rozhodnutí, co se týká jejich zdraví, že jsou odolnější vůči dlouhodobému stresu a že „nepřízeň osudu“ dokážou nést snadněji.

„Vzdělání je ukazatelem sociálního postavení, jehož člověk dosahuje v začátku života,“ napsal vedoucí studie Andrew Steptoe. „Náš výzkum ukázal, že dlouhotrvající život v podmínkách nižší sociální úrovně nejenže nebrání stárnutí buněk, ale naopak ho urychluje.“

Zdravá strava a správný životní styl mohou příchod stáří zpomalit

Zdravá strava a správný životní styl mohou příchod stáří zpomalit.

FOTO: fotobanka Profimedia

Telomery drží buňky v kondici

Experimentu se zúčastnilo 400 mužů a žen ve věku mezi 53 a 75 lety. Na začátku a na konci studie jim zdravotníci změřili délku úseků DNA, kterými jsou zakončeny chromozomy. Tyto tzv. telomery jsou ochrannými „čepičkami“ zabraňujícími poškození DNA. Ke změnám v genetické informaci totiž dochází při každém buněčném dělení, takže každá nová buňka má větší náchylnost k poškození. Tomu brání telomery, ale i ty se při dělení neustále zkracují, takže ochrana DNA se postupně oslabuje.

Za objev telomer, jejich struktury a mechanismu jejich působení na chromozomy DNA byla v roce 2009 udělena Nobelova cena za lékařství a fyziologii.

Laboratorní analýza vzorků ukázala, že lidé s nižším vzděláním měli telomery kratší, byli tedy k procesu stárnutí vnímavější. Sociální a ekonomické postavení během života kupodivu délku telomer nijak významně neovlivnilo.

Steptoeův tým se už nepokoušel najít příčinu těchto zákonitostí, nicméně výsledky výzkumu podtrhují „nelidskost“ rozdílné životní perspektivy podle vzdělání, sociálního postavení a finančních možností.

Správný životní styl znamená delší věk

Něco jiného je životní styl. Předloňská studie v časopise The Lancet Oncology prokázala, že zodpovědnost k tomu, jak žijeme, má smysl – zvyšuje hladinu telomerázy, enzymu, který telomerám brání ve zkracování a tím zpomaluje stárnutí.

Lékaři z výzkumného ústavu preventivní medicíny v Kalifornii ovšem ke svým závěrům došli na základě experimentu s pouhými 30 dobrovolníky. Profesor Dean Ornish si vybral muže, kterým hrozilo poměrně nízké riziko rakoviny prostaty. Po tři měsíce se museli zříci dosavadních stravovacích návyků a konzumovat jídelníček obsahující zejména ovoce a zeleninu. Dostávali rovněž vitamínové doplňky a rybí tuk, museli pravidelně cvičit a také absolvovat kurzy relaxačních technik, dýchacích cvičení a zvládání stresu.

Po třech měsících u 24 z nich stoupla hladina telomerázy v krvi průměrně o 29 procent. Čím více bylo tohoto enzymu, tím nižší byla hladina „zlého“ cholesterolu LDL a méně projevů psychické poruchy související se stresem, označované jako intruzivní myšlenky (vtíravá, často negativní utkvělá představa).

Zpráva upozornila na to, že je příliš brzy na prohlášení, že zvýšení hladiny telomerázy se projeví změnou délky telomer, je tu však argument ve prospěch tvrzení, že krátkost telomer a nízká hladina telomerázy mohou představovat významný rizikový faktor pro rozvoj rakoviny a srdečně-cévních nemocí.

„Může to být významný motivační impuls pro mnoho lidí, kteří přemýšlejí o zdravotním přínosu změny životního způsobu a jídelníčku,“ shrnula studie v The Lancet.

Židé předávají dlouhověkost dětem

Nedostatek úcty a respektu ke stáří pramení mimo jiné i z toho, jak rychle roste množství vědomostí, které společnost v životě využívá. Už neplatí, že staří jsou díky jejich zkušenostem nevyčerpatelným zdrojem informací. Existují však výjimky, a to paradoxně právě při výzkumu stárnutí.

Lidi odjakživa zajímá fenomén dlouhověkosti. Vědci z americké Lékařské univerzity Alberta Einsteina si všimli, že mezi aškenázskými Židy, kteří jsou v důsledku historického vývoje mezi sebou často velmi blízce spřízněni, je velký podíl stoletých, jimž se i ve vysokém věku vyhýbají typicky „seniorské“ nemoci, jako diabetes nebo kardiovaskulární poruchy.

Výzkum, který předloni publikoval prestižní věstník americké akademie věd PNAS, ukázal, že století z této skupiny mají genovou mutaci, zvyšující produkci telomerázy.

Elixír mládí zatím ještě na obzoru není

Tým vedený genetikem Yousinem Suhem zkoumal krev 86 Židů, jejichž průměrný věk činil 97 let, a 175 jejich potomků. Pro kontrolu výsledků stejné analýze podrobil krevní vzorky téměř stovky jiných nepříbuzných osob, jejichž rodiče k dlouhověkým nepatřili. Hypotéza se ukázala jako správná. Aškenázští Židé, ať století, nebo jejich potomci, měli významně delší telomery a vyšší hodnoty telomerázy, než kontrolní skupina. Měli také hmotnost bližší ideálním hodnotám, stejně jako hladinu HDL cholesterolu. „Naše výsledky naznačují, že délka telomer a varianty telomerázy v genech napomáhají k dlouhému životu zřejmě díky tomu, že také chrání proti některým stáří doprovázejícím nemocem,“ shrnul Suh. „Zjistíme-li také mechanismus, jakým se to děje, otevře to cestu k vývoji léků napodobujících stejnou telomerázu, jíž jsou obdařeni naši století.“

Rozluštění dosud ne úplně jasných mechanismů kolem telomer možná jednou zpomalí stárnutí. Mládí, dnes tolik žádané, ale nevrátí.