To je nejen „seno“, ale i pyly travin a dalších rostlin, případně nepatrní roztoči, vyskytující se prakticky všude, i v té nejčistší domácnosti, a také chlupy, peří a kůže zvířat. Jaro – a pak léto – jsou pro sennou rýmu ideální: všechno kvete, zvířata se zbavují husté zimní srsti, ptáci přepeřují a teplé počasí přeje i roztočům.

Běžící nos

Senná rýma (anglicky hay fever) je vlastně nadměrnou, „zbytečnou“ reakcí lidského imunitního systému na něco, co ani nebezpečné není. Zdravý organismus si neškodných alergenů nevšímá a reaguje jen na patogenní (viry a bakterie), na ty, které by ho mohly ohrozit. Alergický organismus ale vetřelce nerozlišuje – a výsledkem je překrvená nosní sliznice, tedy „ucpaný“ nos, svědění často po celém těle, kýchání a to, čemu Angličané tak výstižně říkají běžící nos (running nose): uvolňování velkého množství vodnatého sekretu.

Neblahé působení pylu lísky obecné už pro letošek končí.

Neblahé působení pylu lísky obecné už pro letošek končí.

FOTO: fotobanka Profimedia

Alergie se většinou začíná projevovat už v dětství s vrcholem reakce kolem dvaceti let věku. U stále většího počtu lidí ale propukne teprve v dospělosti nebo i ve vyšším věku. Existují dva tábory vědců – jedni se přiklánějí k hypotéze, že tito lidé měli k alergickým reakcím dědičné předpoklady a nějaký dosud nepříliš objasněný mechanismus je odstartoval. Druhá teorie je možná trochu „babská“ – jako mladí měli tito alergici jen slabé příznaky, jež plnou silou propukly teprve v dospělosti.

Vesničané jsou na tom lépe

Příčina vzniku alergie je dosud obestřená tajemstvím. Trochu světla do hledání může vnést porovnání životního stylu lidí v současnosti a minulosti. Některé výzkumy totiž ukazují, že úzkostlivé dbaní na hygienu, zejména v městském prostředí, s sebou paradoxně nese vyšší citlivost na nejrůznější nebezpečné vlivy, zatímco rustikální styl života na vesnicích, blíže přírodě, „otužuje“.

„Existují důkazy, že výskyt senné rýmy se zvyšuje se stupněm znečištění ovzduší,“ vysvětlil Sfephen Durham z britské univerzity ve Worcesteru třetinové zvýšení výskytu alergických reakcí v Británii za posledních pět let. „Potvrzuje to hygienickou hypotézu. Podle ní náš organismus doplácí na to, že v mládí nebyl vystaven nákazám a nenaučil se tedy s nimi správně bojovat. A zatímco vyrůstáme a dospíváme, stává se prostředí stále znečištěnějším.“

Přízemní ozón působí škodlivě na lidský organismus, dráždí oči, vyvolává nemoci dýchacích cest a astma.

Nedávný rakouský výzkum ukázal, že venkovské děti, které jsou v pravidelném kontaktu s domácími zvířaty, v dospělosti trpí alergickými reakcemi jen výjimečně. Děti ze zemědělských rodin jsou třikrát odolnější vůči senné rýmě a téměř čtyřikrát vůči astmatu než ty, které žijí v městském prostředí.

Emise škodí i tady

„Zatím je k dispozici málo přesvědčivých údajů k tomu, abychom mohli městské prostředí či městský styl života označit za viníka alergií,“ soudí alergolog Brian Lipworth z univerzity v Dundee. Podle něj jsou lidé, u nichž alergie propukne teprve v dospělosti, ve skutečnosti alergiky od dětství, ale dosud měli štěstí jen na nevýrazné symptomy.

„Domnívám se, že jako teenageři se takovými ,drobnostmi‘ nezabývali a začali se o své zdraví starat teprve později, když dospěli a zmoudřeli,“ řekl Lipworth v debatě na serveru BBC.

Ukazuje se tu jedna nepříjemná souvislost. Jestli je pravda, že latentní sennou rýmu spouští znečištěné ovzduší, čeká nás neradostná budoucnost. Skupina zemí Evropské unie totiž ve společné studii prokázala, že emise skleníkových plynů, především oxidu uhličitého, stimulují tvorbu pylu.

Na rostoucí koncentraci emisí pozitivně reagují nejméně dvě třetiny z 25 rostlinných druhů nejčastěji pěstovaných ve městech, a to včetně těch, jejichž pyl vyvolává alergickou rýmu.

Senná rýma je nadměrnou reakcí lidského imunitního systému na něco, co nebezpečné není. Zdravý organismus si neškodných alergenů nevšímá a reaguje jen na ty, které by ho mohly ohrozit.

Vědci původně chtěli prověřit hypotézu, že větší množství pylu v ovzduší souvisí s rostoucí teplotou. Porovnáním situace v teplých a chladných letech ale tuto domněnku museli vyloučit. Rozhodujících faktorů bylo víc. „Mysleli jsme, že rostoucí množství pylu by mohlo souviset se změnami v obdělávání půdy, ale ani to se nepotvrdilo,“ řekla na evropské konferenci Geologické unie Anette Menzelová z Technické univerzity v Mnichově.

„Zkusili jsme souvislost s teplotou, ale tady jsme rovněž nenašli významnou souvislost. Poslední faktor, na který jsme se zaměřili, byl skleníkový efekt. Bylo totiž už experimentálně prokázáno, že CO2 tvorbu stromového pylu podporuje.“

Pylová zrnka přichycená k lidskému vlasu.

Pylová zrnka přichycená k lidskému vlasu.

FOTO: fotobanka Profimedia

Evropský tým zpracovával data sbíraná v monitorovacích stanicích 13 zúčastněných zemí, údaje Agentury OSN pro zemědělství a výživu FAO a meteorologická data.
Z 25 rostlinných druhů, které studie zahrnovala, převážně stromů, několik vykázalo s vyšší koncentrací CO2 pokles množství pylu. Avšak dvě třetiny produkci pylu během desetiletí, z nichž pocházela analyzovaná data, v různé míře zvýšily, včetně devíti druhů stromů, jejichž pyl je známým alergenem.

Zase ozón

Překvapivým zjištěním ale byl prokazatelný rozdíl mezi zvyšováním množství pylu ve městech a mimo ně. Zatímco v otevřené krajině byl vzestup často velmi nízký, stromy v městské zástavbě produkovaly pylu výrazně víc. Menzelová to vysvětlila vlivem přízemního, troposférického ozónu.

Ten vzniká chemickými reakcemi oxidů dusíku a těkavých organických látek. Městské ovzduší plné výfukových zplodin automobilových motorů je tedy ideálním prostředím. Na rostliny má ozón negativní vliv, protože narušuje jejich růst. A každý zahradník či pěstitel kaktusů ví, že řada rostlin je nepříznivými podmínkami stimulována k tvorbě květů – a tedy pylu – ve snaze podobné lidskému pudu sebezáchovy.

Přízemní ozón působí škodlivě i na lidský organismus, dráždí oči, vyvolává nemoci dýchacích cest a astma. V létě, kdy sluneční světlo vznik ozónu umocňuje, je v evropských městech působení nadměrného množství tohoto plynu vystaveno šest z deseti lidí. Zmíněná studie tedy ukazuje, že ve městě ozón vlastně škodí dvakrát – přímo ten z výfuků a nepřímo ten, který nutí rostliny vytvářet květy a v nich pyl.

Utečte před krásnými stromy

Evropský tým poukázal na jeden aspekt, který se na prodloužení pylové sezóny, a tedy na růstu případů senné rýmy, rovněž významně podílí. Urbanisté v dobře míněné snaze o zvýšení estetického působení zeleně vysazují ve městech často exotické stromy, které vzhledem ke svému původu v subtropických oblastech mají delší vegetační období, a tedy i delší dobu kvetou a produkují pyl.

Prvomájový polibek má zvláštní kouzlo.

Pro většinu lidí je jaro příjemným ročním obdobím.

FOTO: fotobanka Profimedia

Tyhle poznatky zázračnou pilulkou na sennou rýmu nejsou. Léky dokážou jen zmírnit příznaky. Jedinou šancí je utéct před alergeny někam hodně daleko.