Článek
Pětačtyřicetiletá Britka Sami Chuggová z Bristolu trpí roztroušenou sklerózou dvanáct let. Ještě před rokem a půl byla upoutaná na lůžku a trpěla obrovskými bolestmi, pak jí však lékaři doporučili léčbu včelím jedem tzv. Apiterapii, která přímo zázračně zabrala. Sami nejenže nemá bolesti, ale již znovu chodí a cítí se přímo skvěle.
Za rok a půl si Sami nechala píchnout 1500 včelích žihadel. Podle vědců totiž včelí jed obsahuje sloučeniny, které dokáží zmírnit zánět a bolest a díky této kombinaci účinných látek se v těle uvolňuje řada obranyschopných látek, které pomáhají zvládnout i takové onemocnění jako je roztroušená skleróza či artritida.
Zvykání si na včelí jed
S terapií se však musí začít skutečně pozvolna. Nejprve si tělo musí zvyknout na včelí štípnutí. Až na konci lze použít současně více včel a žihadla ponechat v kůži až dvacet minut.
"Začínala jsem se dvěma žihadly během jedné terapie. Dnes mi lékaři dvakrát týdně k tělu přiloží až 14 včel," říká Sami Chuggová a dodává: "Díky jedu se mohu volně pohybovat po svém bytě a chodit i na procházky."
Včely jsou Sami přikládány na tři místa na těle - nad ramena, do středu zad a pak do bederní oblasti zad, a to vždy co nejblíže páteře.
Aby si kůže na včelí štípnutí zvykla a nevykazovala obrovskou reakci, vypracovali lékaři přesný postup přikládání.
Včela se vezme do pinzety a přiloží na místo plánovaného vpichu. Jakmile se žihadlo zapíchne, za pár vteřin se vyndá a znovu vpíchne na to samé místo a to se opakuje hned několikrát. Díky tomu kůže přestane být na včelí štípnutí citlivá.
"Včelí štípnutí je samozřejmě nepříjemné, ale ve srovnání s bolestí, jež jsem zažívala před terapií, je to procházka růžovým sadem," svěřila se pro Daily Telegraph Sami.
Pozor na alergické reakce
Lidé by však měli být při aplikacích skutečně opatrní a to především kvůli možné silné alergické reakci či anafylaktickému šoku, jež může být i smrtelný. Proto je lepší celou terapii podstupovat pod lékařským dohledem.
Roztroušená skleróza propuká většinou v mladším věku, zhruba mezi 20 – 30 rokem. Není to však pravidlem, onemocnět mohou i starší lidé. Mezi nemocnými převažují ženy.
Projevuje se vznikem mnohočetných zánětlivých ložisek, které ničí ochranný obal některých nervových vláken tzv. myelin. Je to tuková tkáň, která chrání a vyživuje nervová vlákna a pomáhá urychlit přenos vzruchů z centrálního nervového systému do různých částí těla.
Zpočátku může organismus napravit škody, ale postupem času jsou nervy víc a víc poničeny, až zcela přestanou vysílat signály. Tudíž se lidé postupně přestávají pohybovat, až zůstávají zcela nehybní.
