Stárnutí může mít mnoho podob. O úspěšném stárnutí lze hovořit, pokud člověk žije stále plnohodnotným životem, může se účastnit různých projektů, plnit důležitou funkci v zaměstnání a nebo si prostě jen užívat poslední třetinu svého života například cestováním apod. 

Pokud se nezačnou u stárnoucího člověka objevovat první známky nejrůznějších onemocnění, jako například vysoký tlak, cukrovka či bolesti kloubů. A lidé začínají mít pocit, že se hůře učí novým věcem, že si již nedokáží vybavit například všechna jména či se hůře soustředí, pak se jedná o zcela normální podobu stárnutí.

Skutečně chorobné stárnutí je až tehdy, kdy je člověk opravdu velmi závažně nemocný a je vlastně odkázaný na pomoc druhých. Sem patří i demence.

Jak na dobrou paměť

Některé projevy stárnutí dokážeme ovlivnit, jiné podléhají našim genetickým předpokladům, přesto existují zásady, které dokáží zpříjemnit stárnutí úplně všem.

Tipy pro dobrou paměť od MUDr. Vandy Frankové z Psychiatrické léčebny v Dobřanech
Tělesná aktivita: Obecně se doporučuje dostatek tělesné a duševní aktivity. Nemusíme běhat maraton, stačí 30 – 45 minut rychlé chůze denně nebo alespoň 3x týdně. Vhodné jsou i protahovací cviky či lehké posilování.

Duševní aktivita: Současný trend digitálních televizí a satelitních programů nabízí řadu lákavých pokušení a nepřímo vybízí k pasivnímu životu prostého konzumenta. Je důležité, aby i senioři vyhledávali aktivní zábavu – navštěvovali vzdělávací přednášky a kurzy, učili se cizímu jazyku, luštili křížovky či trénovali paměť a další mozkové funkce.

Každý by si měl především vybírat aktivity, které jsou mu blízké, baví ho a přinášejí mu radost! Důležité je vyhýbat se nadměrnému stresu a snažit se na svět nahlížet pozitivně.

Sociální kontakty: Společenské kontakty, komunikace s ostatními a vzájemné sdílení jsou nesmírně důležité pro celkovou duševní pohodu. Pro řadu aktivit potřebujeme kolektiv, abychom "vydrželi". Kdo z nás a našich blízkých vydrží sám doma hodinu cvičit, kdo se sám doma přinutí učit se slovíčka a věnovat se studiu nového jazyka?

Kolektivní vzdělávání a aktivity nabízí např. programy celoživotního vzdělávání v rámci vysokých škol, přednášky pořádané společenskými či vzdělávacími agenturami, kluby seniorů, Společností pro trénování paměti a mozkový jogging. Dostačující ale může být
i hlasitá četba s partnerem nebo společná setkání s přáteli spojená s hraním karet, stolních her apod.

Zdravá výživa: Důležitý je zejména dostatek zeleniny, ovoce, zařadit do jídelníčku celozrnné pečivo, kvalitní tekutiny ve formě ovocných či zeleninových šťáv, čajů a vody či omezení konzumace uzenin.

Léky na spaní či uklidnění: Problémem může být např. nadměrné užívání léků na spaní či uklidnění. Ty je třeba užívat obezřetně, raději ne pravidelně a vždy po konzultaci
s lékařem. Při dlouhodobém užívání mohou tyto léky totiž vést k závislosti a ke zhoršení paměti i dalších mozkových funkcí.

Alkohol a kouření: Platí jednoznačné pravidlo – Nekouřit a alkohol požívat jen střídmě.

Celkový zdravotní stav: Je vhodné pravidelně navštěvovat praktického lékaře, který zajistí laboratorní vyšetření krve, moči, základní vyšetření srdce a plic atd. Mohou se tak včas odhalit a léčit nově vzniklá či zhoršená onemocnění (cukrovka, vysoký tlak, zvýšený cholesterol, obezita).

Zároveň je třeba se starat o správné fungování zraku a sluchu (brýle, naslouchadlo), aby byl zajištěn dostatečný přísun informací zvenku. Na péči o zdraví se musí každý sám aktivně podílet. Nestačí jen užívat léky, je třeba dodržovat i doporučená opatření a režim!

Podpůrné léky: V lékárně i na internetu je v současné době k dispozici řada potravinových doplňků a léků, většinou pro léčbu chronických onemocnění typu bolesti kloubů či zhoršené paměti. Je lepší vybrat si lék, nikoliv podpůrný prostředek.

Lék má jasně určené složení, na rozdíl od potravinového doplňku má prokázanou účinnost a prošel dlouholetým klinickým testováním. Na poruchy paměti lze doporučit např. Tanakan, který obsahuje standardizovaný extrakt Ginkgo biloba (EGb 761) z listů jinanu dvoulaločného. Jedná se o lék s prokázanými pozitivními účinky na mozkovou činnost a cévní řečiště jako takové.

Občasné zapomínání může být zcela normální

S přibývajícími lety je zcela normální, že se zhoršuje paměť a člověk se hůř učí novým věcem. A dokud toto zapomínání neznemožňuje dělat normální běžné věci, pak se nic neděje. Přesto odborníci doporučují navštívit lékaře a své případné zapomínání s ním zkonzultovat.

Pokud si přesto všechno nejste jistí a máte strach z vážného onemocnění, pak si nebojte nechat vyšetřit svou paměť. Tu Vám může vyšetřit jednak praktický lékař nebo specializovaný odborník a to neurolog, psychiatr či geriatr.

Jelikož s poruchou paměti mohou být spojeny i takové nemoci jako poruchy štítné žlázy, deprese či chronický stres, není dobré nic podcenit. Spoustu zajímavých informací o poruchách paměti lze také najít na www.poruchypameti.cz a www.alzheimer.cz.