Typickým příkladem bývá třeba jejich sexuální život. Řada pacientů se obává, že pohlavní styk může zhoršit jejich zdravotní stav, vážně jim ublížit, nebo je dokonce zabít. Ale právě proto by měli o svých pocitech promluvit s kardiologem.

Čím dřív se totiž vrátí do normálního života, tím spíš se vyhnou depresím, výkyvům nálad, hádkám a dalším nepříjemnostem. Tento návrat není třeba uspěchat, ani ho zbytečně oddalovat. Kardiologové jim rádi poradí.

Rizikový není sex, ale strach z něj

To, co naprostou většinu z nich ohrožuje, není totiž sex, ale spíš obavy z něj. Pohlavní akt mezi manžely je asi tak velkou fyzickou zátěží, jako když svižně vyjdete do druhého patra.

Po operacích srdce se kardiaci většinou vracejí k sexuálnímu životu po dvou až třech týdnech. Po infarktu obvykle po čtyřech nedělích. Doba návratu bývá ale individuální. Záleží na závažnosti srdečních potíží.

Muž by měl být před pohlavním stykem odpočatý a zařídit to tak, aby ho při něm nic nestresovalo. Také by před ním neměl sníst příliš mnoha jídla. Jinak se intimní styk stane pro srdce zbytečnou zátěží. Musí totiž zásobovat zvýšeným množstvím krve trávicí trakt.

Varování srdeční ataky

Spousta mužů se po infarktu obává, že přijdou o místo, příjmy i prestiž. Když jsou dominantní, může je frustrovat také představa, jak ztratí své postavení v rodině. Pokud následky infarktu nejsou dramatické, bývá většina těchto obav zbytečných.

Srdeční ataka je pro většinu z nich vážným varováním. Organismus jim prostřednictvím selhání srdce jasně sděluje, že nemohou pokračovat v dosavadním způsobu života. Ten je totiž přivedl až na operační sál.

Síť center v ČR je nejlepší na světě

Dnešní medicína si dovede s infarktem poradit neuvěřitelně. Síť specializovaných kardiologických center v ČR je nejlepší na světě.

Pokud pacient zavolá při prvních příznacích srdečních potíží a sanitka ho odveze na specializované pracoviště (tzv. PCI centrum) tak rychle, aby lékaři mohli zasáhnout do dvou až tří hodin od projevů prvních příznaků, bývají následky infarktu minimální. Specialisté z PCI center používají katetrizační metody a další vymoženosti moderní medicíny. S každou další hodinou však stoupá riziko komplikací.

Nejvíc času ztratí pacient obvykle tím, že zbytečně váhá s telefonátem na záchranku. Myslí si, že potíže přejdou. Většinou nepřejdou. Následky špatného prokrvení srdce pak mohou být vážné a kardiak zbytečně skončí v invalidním důchodu.

Z nemocnice do lázní

Profesor MUDr. Jan Pirk, DrSc., přednosta Kliniky kardiovaskulární a transplantační chirurgie Institutu Klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze, se potkává se třemi typy pacientů. První nepřinutí k tomu, aby změnili svůj nezdravý způsob života, ani infarkt. Druzí si dají na určitou dobu říct. Jenže stav spousty z nich se zlepší a oni se cítí dobře. Nechají se tím ukolébat a vrátí se ke starým zlozvykům. Další infarkt na sebe nenechá dlouho čekat.

Nejradši má třetí skupinu pacientů, kterých je podle něj nejvíc. Ti zlepší životosprávu a začnou sportovat. Ideální je pro ně svižná chůze, běh, cyklistika, plavání nebo běžky. Když pak od nich dostane pohled odněkud z Alp, kde si krásně zalyžovali, je to prý takový malý, ale velice potěšující dárek, který dává jeho práci smysl.

Tito lidé bývají v dobré fyzické i psychické kondici. Řadě z nich pomohlo, že krátce po srdeční operaci mohli absolvovat rehabilitační program v lázních. Tady si pod dohledem odborníků vyzkoušeli správnou míru zátěže, ale také se tu naučili řadu dalších zdravých návyků. První přišel s tímto programem pražský IKEM ve spolupráci s Lázněmi Poděbrady. Zdravotní pojišťovny ho plně hradí.

Spoustu užitečných rad o pohybu, výživě i životosprávě najdou i v knize Půlhodina denně pro zdravé srdce (Výběr - Reader’s Di gest). Je o ni značný zájem, a proto v létě vyjde další vydání.

Neuvěřitelný příběh

Někteří úzkostliví pacienti mají sklon se po infarktu šetřit. Co ale skutečně potřebují, je aktivní pohyb. Samozřejmě přiměřený jejich stavu a možnostem. Že vůbec nemusí být malé, o tom svědčí příběh Jana Klímy z Třeště na Jihlavsku. Prodělal pět infarktů. Lékaři mu udělali by-pass a několik angioplastik, tedy rozšíření zúžených nebo uzavřených cév. Když mu vysvětlili, že by měl začít chodit nebo nemusí další ataku přežít, vrhl se na chůzi. Každý týden urazil desítky kilometrů.

Na kontroly ve Všeobecné fakultní nemocnici začal dokonce chodit z Jihlavska pěšky: 150 kilometrů tam a 150 zpátky. V šesti dnech. Loni mu bylo 71 let. MUDr. Roman Škulec, jeho ošetřující lékař, uvedl, že Klímův srdeční sval teď připomíná svým výkonem srdce zdravého člověka. Pomohly mu operace, užívání léků a velkou měrou také pravidelná fyzická zátěž. I když každému pacientovi s ischemickou chorobou srdeční nelze doporučit jeho dávky, pravidelné procházky a svižnou chůzi určitě ano.

Jaké bývají časté příznaky

Typickým příznakem infarktu je intenzívní tupá bolest za hrudní kostí. Někdy ji doprovází pálení, které se nemění, ani když postižený člověk změní svou polohu. Objevuje se i v klidu, často v noci. Někdy vyzařuje až do čelisti nebo do ruky. Méně často do zad nebo do břicha. Některým lidem, hlavně seniorům nebo diabetikům, se také špatně dýchá. Řadě z nich komplikuje situaci strach a nevolnost.

Foto popis| Obezita představuje spolu s kouřením a cukrovkou jedno z nejvyšších rizik pro vznik nemocí srdce.
Foto popis| Rozšíření zúžené cévy pomocí katetru a speciálního balónku, kterému se říká angioplastika.
Foto autor| Foto Profimedia.cz (3). repro z knihy Moderní lékař (nakladatelství Ikar)