"Atopická dermatitida, jak se odborně nemoc nazývá, často začíná v kojeneckém věku, ale ani pozdější objevení choroby není vzácností," vysvětluje lékařka dermatovenerologické kliniky Všebecné fakultní nemocnice Stanislava Polášková.

Pokud mají atopický ekzém oba rodiče, je pravděpodobnost až 70 procent, že jím bude trpět i jejich potomek. U části pacientů problémy samy odezní. Neznamená to však, že by se tělo zbavilo vrozené vlohy. Ekzém se převtělí v jinou alergii, například sennou rýmu či astma.

Atopická dermatitida je považována za civilizační nemoc

Vlohy k alergiím se sice dědí, k rozvoji potíží ale přispívají alergeny vnějšího prostředí jako vzduch a potraviny. Spouštějí je například také bakterie zlatého stafylokoka, kožní infekce či stres. Kůži vadí i prach a kouření, stejně jako dráždění, například vlastním potem či hrubší látkou oblečení.

U kojenců od dvou do šesti měsíců se nemoc projevuje puchýřky na hlavě, u větších dětí v ohybových částech rukou a nohou. U dospívajících může být na očních víčkách, ve výstřihu, na rukou a ploskách nohou. Stav se zhoršuje s rozbouřením hormonálních hladin v dospívání.

Pacient musí porozumět své nemoci

"Léčba spočívá v poučení pacienta, aby svému onemocnění porozuměl a dokázal se vyhnout vlivům, které obtíže vyvolávají," uvedla Polášková. Důležité je promazávat kůži, protože tito pacienti mají vrozenou poruchu kožní bariéry, přesněji mají chybné složení jejích tukových vrstev.

U těžších stavů se používají protizánětlivé léky. Mnoho desetiletí pomáhají pacientům kortikosteroidy, tedy masti s obsahem hormonů. Mají ale nežádoucí účinky, jako je zvýšené ochlupení a vznik skvrn či viditelných žilek na kůži. Užívají se proto jen k překonání akutních obtíží.

Bez těchto vedlejších účinků jsou takzvaná imunomodulancia, která upravují imunitní odpověď organismu, jako tacrolismus a pimecrolismus. V podobě masti sníží do týdne svědění, do tří týdnů omezí ostatní příznaky.