Matka se do něj snažila dostat po malých doušcích minerálku, protože se při průjmu hodně odvodnil. Poměrně spolehlivým signálem, že se jejich ztrátu podařilo vyrovnat, byla barva moči, která postupně zesvětlala. Při nedostatku tekutin je obvykle tmavá.

Matka vnutila synovi také tabletku s vitamíny a minerály. I těch ztratí člověk s podobnými problémy poměrně dost. K jídlu mu přinesla z jídelny suchou bagetu.

Český lékař, který s nimi bydlel ve stejném hotelu, ji uklidnil, že by na tom měl být za dva až tři dny mnohem lépe. A poradil jí, jaký lék mu má koupit v místní lékárně. Tady ho při podobných potížích užívá většina cizinců.

Matka dovolila Davidovi, na radu lékaře, jíst zpočátku jen suchou rýži nebo brambory a vařenou mrkev. Případně chleba nebo pečivo, které nejsou čerstvé. Lékař jí také doporučil, aby se chlapec držel zpočátku spíš ve stínu a zůstával v klidu.

Bez tekutin kolaps

"Po průjmu bychom se skutečně měli snažit hlavně o to, abychom rychle doplnili ztracené tekutiny a minerály," říká MUDr. Pavel Kohout PhD., gastroenterolog z fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.

"Prudká a příliš velká ztráta tekutin je nebezpečná hlavně pro malé děti, kojence a seniory. Jejich organismus se s ní vyrovnává daleko hůř. Protože naše tělo tvoří voda zhruba ze 70 procent, může se zhoršit například látková výměna a řada dalších tělesných funkcí. U těžkých průjmů pak hrozí například mdloby, ztráta vědomí, selhání ledvin, případně kolaps organismu."

Časté chyby
Milovníci zmrzlin by si měli kupovat v exotických zemích ty balené, které prodávají v kamenných obchodech a mají je tam uskladněné v mrazácích. U nich je poměrně velká jistota, že budou v pořádku.
Naopak riskantní bývá, když:
pijeme vodu z neznámých zdrojů
necháme si dát do nápojů kostky ledu, o kterých nevíme, z jaké vody jsou připravené
objednáme si jídlo, které neprošlo tepelnou úpravou, typické jsou například saláty nebo třeba jahody
dopřejeme si v horku zákusek z máslových krémů
někdy je třeba dávat si pozor také na sýry, studená masa a mléko nebo mléčné výrobky, které neprošly tepelnou úpravou.

Na veřejných toaletách bychom si měli utírat ruce radši papírovým ubrouskem než si je nechat usušit horkovzdušným osušovačem. Pokud není dobře ošetřován, mohou se z něj šířit choroboplodné zárodky.

V tropických zemích bychom pak měli striktně dodržovat pravidlo: nejez nic, co se nedá převařit, upéct nebo oloupat.

Země, v nichž hrozí střevní potíže

Průjem často dostanou turisté, kteří navštíví Egypt (tady mu přezdívají faraónova kletba) nebo Mexiko (v zemi mu říkají Montezumova pomsta). Zejména pokud bydlí v levnějších hotelech a jedí v levnějších restauracích. Opatrnost se vyplácí také v některých oblastech Turecka, Chorvatska, Bulharska, Tuniska nebo v Thajsku.

Pokud cestujete do hodně exotických zemí nebo do tropů, bývá užitečné navštívit některou z klinik cestovní medicíny a konzultovat tam s lékaři, jak se vyhnout průjmům i dalším potížím. Kliniky jsou ve zdravotních ústavech (donedávna fungovaly jako hygienické stanice).

Jaké léky vézt s sebou

Pokud je to potřeba, můžeme použít léky, které mají lehce dezinfekční účinky (Endiaron, Smecta, Ercefuryl apod.) nebo i léky, které mírní křeče střev (Imodium, Reasec aj.). Klasikou je živočišné uhlí, ale to se hodí spíš na lehčí potíže, které doprovázejí nadýmání.

Před cestou do exotických zemí nebo do tropů je rozumné zeptat se lékaře, nejlépe na zmíněných klinikách cestovní medicíny, jestli by nebylo vhodné mít s sebou i speciální antibiotika (rifaximinum). Působí razantně proti původcům bakteriální infekce, ale pouze lokálně, tedy v trávicím traktu.

Někteří odborníci doporučují před cestou i to, abychom užívali silná probiotika (s koncentrací 108 nebo 109 probiotických bakterií). Zvyšují stabilitu a odolnost trávicí soustavy. Před silnou infekcí nás ale samozřejmě neochrání. Pokud je však budeme mít s sebou, pomohou nám rychleji obnovit správnou střevní mikroflóru.