Článek
O lenosti ani nemluvě. Celá čtvrtina lidí v EU se nevěnuje žádnému aktivnímu pohybu. Více než 30 % se o nějaký snaží, ale ten zůstává prakticky bez efektu na organismus. To znamená, že minimálně 55 % lidí nedělá pro zdravý pohyb prakticky nic. Pak nepřekvapí, že 55 % z těch, kteří každý rok v ČR zemřou, umírá na nemoci krevního oběhu a zejména srdce.
Že infarkty, které dřív postihovaly pacienty hlavně mezi 60-70 roky, postihují stále častěji čtyřicátníky i třicátníky, ale také ženy.
Místo toho, aby přibývalo rozumně sportujících lidí, vzrůstá počet těch, kteří stále častěji jezdí autem. Při tom více než polovina jízd není podle statistik delší než pět kilometrů. To je asi 20 minut mírné jízdy na kole nebo zhruba 40-50 minut svižné chůze. Tedy přesně tolik, kolik WHO doporučuje jako ideální dávku fyzické aktivity denně.
Pokud lidé, kterým je víc než šedesát, zvládnou každý den tuto vzdálenost na kole nebo pěšky, sníží riziko infarktu o 50 %, mrtvice o 20 % a svůj život si mohou prodloužit o více než polovinu.
Pravidelný a přiměřený pohyb však může být lékem v jakémkoli věku. A to i u lidí, kteří celý život hodně seděli a lenošili. Zlepšuje potíže s vysokým tlakem i hladiny cholesterolu a krevních cukrů. Ale také naši imunitu a sexuální apetit. Posiluje svaly a zpomaluje stárnutí. Je navíc vítanou prevencí proti osteoporóze, cukrovce, artróze a celé řadě dalších chorob.
Například studie, kterou dělali vědci na univerzitě v americké Virginii se 700 dobrovolníky, ukázala, že 30 minut chůze u nich dvaapůlkrát snížilo riziko rakoviny.
Stačí nebýt líný
Spousta lidí si myslí, že kvůli zdravému pohybu musí do tělocvičny, do posilovny nebo začít s nějakým sportem. Výzkumy z posledních let však jasně ukazují, že stačí pouze to, když nebudou líní.
Například vědci z Dallasu sledovali dva roky dvě početné skupiny žen i mužů. První absolvovala cvičení na zlepšení kondice. Druhá měla skromnější program. Místo výtahů začala chodit pěšky po schodech, kus cesty do práce došla, práce na zahradě si častěji dělala sama atd. Prostě byla méně líná. Když vědci vyhodnotili po dvou letech výsledky, byli překvapeni.
Oběma skupinám se zlepšily parametry jejich zdraví, ale ta druhá na tom byla lépe než první. Ukázalo se, že každodenní tělesná aktivita je pro nás důležitější než cvičení, které absolvujeme třeba třikrát týdně. Roli hrálo zřejmě i to, že určitým způsobem zaměřené cvičení nepůsobí na tělo tak příznivě jako přiměřený a přirozený pohyb. Že koupel v potu někde v posilovně nebo fitcentru může pro zdraví znamenat méně než pravidelná procházka, kterou zvládneme svižnou chůzí, tvrdí nizozemský vědec Klaas R. Westerterp.
Mírná, ale pravidelná aktivita je podle něj pro lidský organismus mnohem zdravější než nárazové cvičení, které absolvujeme několikrát týdně. Monitoroval pomocí přenosných přístrojů tělesnou aktivitu 16 mužů a 14 žen. Ti, kteří absolvovali intenzívní a relativně krátké cvičení, strávili pak ve zbytku dne mnohem delší dobu na pohovce než ti, kteří chodili na procházky. Také si zřejmě snáze zdůvodňovali nájezdy do lednice.
Čistí duši
Pravidelný pohyb je velice důležitý také pro naši psychiku. Čistí nám duši, protože odbourává hormony, které vyvolávají negativní stres. A má pozitivní vliv i na naši duševní výkonnost.
Američtí vědci z univerzity v Illinois sledovali stovku lidí, kteří třikrát týdně chodili na 45minutovou procházku ostřejší chůzí. Psychotesty, které absolvovali po půlroce, ukázaly, že se u řady z nich zlepšila paměť, soustředění, rychlost uvažování, třídění informací atd.
Dobrý pocit z pohybu vyvolává to, že prokysličí organismus a dostatek kyslíku je pro mozek velice důležitý. Při vytrvalostní fyzické námaze se nám navíc do těla vyplavují endorfiny a spol., tedy endogenní opiáty s morfinovým účinkem. Mají za následek zlepšení nálady, navazují pocit psychického uvolnění a v některých případech dokážou potlačit i depresi.
Ptejte se lékaře
Lékaři považují za nejzdravější chůzi, plavání a jízdu na kole. Ale i to může mít své zádrhele. Lidé, kteří trpí nějakou chorobou, by s nimi měli konzultovat vhodné pohybové aktivity. Stejně jako to, na co si dát pozor.
Například pro ty, kteří mají postiženou krční páteř, není nejvhodnější, pokud plavou prsa. Zejména ženy často drží hlavu úporně nad hladinou, aby si nenamočily vlasy. Plavání jim proto může víc ublížit než prospět. Pro lidi s postiženými klouby není zase vhodná chůze, je lepší plavání nebo cvičení na gymbalech apod.
Po ránu mírnou zátěž
Britští sportovní lékaři zjistili překvapující věc. Intenzívní ranní cvičení, respektive sport po ránu škodí zdraví. Zvyšuje totiž riziko infekce.
U závodních plavců naměřili po ranním tréninku významně vyšší hladinu kortizolu než večer. O tomto hormonu je známo, že zhoršuje imunitní reakce. Plavci měli v ústech také méně slin, které přispívají k ochraně před infekcemi horních cest dýchacích. Po ránu lékaři proto doporučují jen mírnou a pozvolnou zátěž.