Článek
V jedné z nejchudších zemí na světě si lidé začínají uvědomovat, že už si nemohou dovolit velké rodiny, které byly svého času považovány za životně důležité pro podporu rodičů ve stáří.
"Lidé si jsou všeobecně stále více vědomi toho, že pokud máte velkou rodinu, život je těžší," vysvětluje zdejší lékárník a vládní zdravotní pracovník Jam Bahádur Basnet. "Takže lidé začínají přicházet na chuť menším rodinám."
Nepálský program plánování rodiny, který byl zahájen v roce 1959, tedy ve stejnou dobu, kdy se himálajské království otevřelo vnějšímu světu, je považován za úspěšný.
Ukazatel porodnosti (průměrný počet dětí narozených jedné ženě) klesl na 4,1 dítěte na ženu v roce 2001 z 5,6 před deseti lety.
"Je to docela úspěch," říká Giridhari Šarma Poudel z nepálské asociace pro plánování rodiny (FPAN), hlavní poradní skupiny pro manželské páry.
Děti zárukou zajištěného stáří
Vysokohorské království má asi 26 miliónů obyvatel, z nichž drtivá většina žije z farmaření - pěstování rýže a něco málo druhů zeleniny.
Ekonomikou, která je tvrdě závislá na zahraniční pomoci a cestovním ruchu, však otřásá deset let trvající maoistické povstání proti jediné hinduistické monarchii na světě. V zemi, která nemá žádné nerostné bohatství, bylo hodně dětí tradičně považováno za nejlepší způsob, jak se zajistit na stáří - stejně jako v mnoha dalších asijských zemích.
"Program rodinného plánování je úspěšný," pochvaluje si další z trojice vládních zdravotníků v Tile 40letý Nara Bahádur Dangi. "Mnozí lidé si teď myslí, že mají dětí dost. Uvědomují si, že když budou mít velkou rodinu, budou mít potíže s posíláním dětí do školy i s jejich živením."
Program, který řídí FPAN, zapojuje ženy-dobrovolnice, jež chodí od domu k domu a párům ve vesnicích po celém Nepálu poskytují rady.
Vzrůstá počet párů používající antikoncepci
Úřady v rámci programu zároveň provozují jakési mobilní tábory v odlehlých oblastech i obecná zdravotní stanoviště, kde jsou zdarma poskytovány prezervativy. Toto úsilí podporují dokonce i maoističtí povstalci a vládní zdravotní pracovníci patří k těm několika málo veřejným pracovníkům, kterým do oblastí pod svou kontrolou dovolují vstup.
Podle Poudela počet párů používajících antikoncepční prostředky vzrostl ze tří procent v roce 1976 na 39 procent o 25 let později. Čerstvější údaje nejsou k dispozici, protože se shromažďují zhruba každých pět let.
V rodinném plánování Nepál přesto poněkud pokulhává za svými sousedy Indií a Bangladéšem a téměř se řadí po bok Pákistánu.
Zatímco v Tile jsou nejprodávanější antikoncepcí prezervativy a tabletky, v západní oblasti je hlavním prostředkem proti početí přípravek Depo-Provera, který se aplikuje injekčně jednou za tři měsíce.
Kančhi Tamangová, žena v domácnosti a matka tří dcer, používala antikoncepci sedm let. "Začala jsem ji používat, protože už jsem nechtěla čtvrté dítě, už výchova tří dětí byla problém," vysvětluje před klinikou v hlavním městě Káthmándú 45letá Tamangová.
V té části světa, kde mít syna je považováno za to nejdůležitější, Tamangová říká, že je jí to jedno. "Když jsem schopna vychovávat tři dcery, je to v pořádku. Nevadí mi, že nemám syna," dodává nesměle.
