Článek
Beltain neboli Beltine a Keltové
Tradice oslav této magické noci vychází ze starých keltských zvyků a rituálů, jimiž se v rámci svátku Beltain žehnalo půdě, aby dobře rodila, a stromům, aby dávaly zdravé plody. Magickými praktikami Keltové vítali světlou část roku (tmavá přicházela se svátkem Samhain v noci z 31. října na 1. listopadu).
Keltové v tento den konali mnoho očistných obřadů, v noci se veselilo, tančilo a zpívalo. Podle tradic se pálily ohně, které měly všechny živé tvory zbavit všeho nečistého, co se nashromáždilo v temném zimním období, a zároveň zajistit ochranu pro období nadcházející.
Smích a zpěv u ohňů býval velmi hlasitý: jinak totiž podle staré pověry mohli lidé zaslechnou cinkot rolniček na povozu Královny víl. A pak hrozilo, že je omámí a odvede mezi ostatní poblouzněné duše.
| Legenda praví, že v tento magický večer byl oddán Rohatý bůh s Paní ze Zelených Lesů (nazývána též jako Velká Matka). Svůj svazek stvrdí obřadem u ohně a poté stráví společnou noc v lesní svatyni. Jejich svatba a fyzické splynutí byly pomyslným počátkem obnovy nové energie v přírodě souvisejícím se vznikem nového života. |
Zvyky Keltů se později staly i součástí slovanských lidových tradic: mezi oblíbené patřily třeba soutěže mládenců ve vyhazování zapálených březových košťat do výše, stavění a hlídání májek, očistné koupání či alespoň symbolické namáčení do potoka, čištění chlévů, řezání proutků jívy a polykání květů kočiček i další.
Později církev této magické noci přisoudila temné síly ďábla, který člověku prostřednictvím čarodějnic škodí.
Vynášení Morany
V některých krajích se místo pálení čarodejnic upaluje Morana - pohanská bohyně smrti. Uctívali ji staří Slované a Baltové. Ta symbolizuje také zimu, které na jaře končí vláda, proto se topí nebo upaluje.
Proti magii si lidé vytvořili řadu ochranných opatření:
- nad vrata, dveře dávali ochranné byliny - černobýl, šalvěj či ratolesti lípy;
- na práh chléva sypali písek nebo pokládali husté travnaté drny. Než by čarodějnice spočítala zrnka písku nebo stébla trav, zakokrhal třikrát kohout a její moc byla zlomena;
- stavení kropili svěcenou vodou;
- ochranu měla zajistit čára nebo tajuplný nápis svěcenou křídou;
- tam, kde se nespoléhali pouze na boží pomoc, zkoušeli jednoduchá zařízení: před vrata na dvůr nebo do oken se kladlo pichlavé trní hlohu nebo šípku, také bodláčí a černý bez, zapichovaly se zašpičatělé pruty z lípy a akátu, aby se o ně dotěrná čarodějnice poranila a raději šla jinam;
- nejjistější bylo samozřejmě čarodějnici spálit.
Valpuržina i Filipojakubská noc
Dodnes si mnozí z nás o Filipojakubské noci, jak ji nazvala církev podle apoštolů Filipa a Jakuba, nad plameny rádi opečou prvního buřta. A než se oheň uhasí, leckde se v něm tradičně pálí figurína symbolizující čarodějnici.
Starým zvykem, který pochází ze slovanských tradic, je i skákání přes oheň. "Přes plameny lidé skáčou, aby vstoupili do nového roku očištěni od všeho negativního, co v uplynulém půlroce nasbírali,“ připomíná Hana Váňová, čarodějnice a kartářka, která vykládá i vyučuje kartomantii (výklad karet). Pro ni je to noc Valpuržina.
Valpurga byla saská bohyně, jíž tradice připisuje patronství nad čarodějnicemi. Ty se dlouho dopředu chystají na oslavu Velkého svátku.
| Tradice předků a Valpuržina noc |
| S příchodem jara se probouzely i sexuální síly: páry spolu chodily do lesa, kde si žena a muž postavili přístřešek a společně tam strávili noc. Jejich tělesný akt lásky byl vnímán jako sjednocení protikladů, splynutí mužského a ženského elementu. |
| Lidé vstávali za úsvitu, sbírali květiny a ozdobili si jimi příbytek, vlasy i těla. |
| Nezapomínalo se na úklid: bílily a vymetaly se příbytky, aby do nich nemohly nemoci. |
| Před čarodějnicemi, které se tuto noc slétaly na sabaty a po nich se rozletěly do okolí škodit, se lidé bránili kreslením kruhů na vrata. |
| V tuto noc bylo povoleno sezdaným párům chovat se jak svobodní a bez závazků. Sexuálním radovánkám se tak mohli oddávat bez výčitek všichni. |
Očistná síla ohně
Plameny mají v noci před 1. májem magickou moc. „Hlavní je, aby člověk v momentě, kdy přeskakuje oheň, intenzivně myslel na to, co si přeje, nebo čeho se naopak chce zbavit,“ radí kartářka.
"Ideální je chtít se zbavit zlozvyků a získat nové schopnosti, s jejichž pomocí se nám zkvalitní život. Třeba schopnost umět se dívat, naslouchat, rozpoznat nekalost, být dobrý v tom, co dělám, naučit se říkat ne, dotahovat věci do konce, zbavovat se závislostí. Kdo se tohle naučí, může být velmi šťastný a také úspěšný,“ vysvětluje.
Přidává příklad z veřejného čarování, které v minulosti pořádala při úplňku, jenž připadl na podzimní rovnodennost: "Jedna mladá žena si přála lásku. Za čas jí do života vstoupil mužský a mělo to spád jako hrom. Jen se časem provalilo, že je ženatý. Doporučuju si přání dobře promyslet a zformulovat.“
Magie prý bezdětným přinese potomka
Na tuto noc dříve také čekaly páry usilující o miminko. „Je to plodná noc, otěhotnět můžou i ženy, které o dítě nestojí, ale říká se, že počaté děti jsou celý život šťastné,“ říká kartářka a radí:
„Ať milenci vyrazí do přírody, udělají si bohatý piknik a uspořádají si pořádnou oslavu se vším všudy.“ Na sobě by měli při nočním pikniku mít něco bílého a červeného, stačí i symbolicky, třeba stužky nebo šátek kolem krku.
Rituál údajně funguje nejen díky magické síle té noci, ale také díky tomu, že účastníci veřejného čarování vysílají celému světu pozitivní energii.
