Hlavní obsah
Strakonický dudák Foto: Jana Bečková

Kmenové buňky mají pomoci pacientovi s poruchou míchy

Dvacetiletý zcela ochrnutý muž má po unikátním zákroku, kterému se podrobil minulý týden naději, že přerušená mícha mu opět začne pracovat a on se vrátí do života. "Poprvé jsme použili kmenové buňky pro léčbu zranění centrálního nervového systému. Ani ve světě to není moc časté," řekla Právu v pondělí profesorka Eva Syková, ředitelka Ústavu experimentální medicíny v Praze.

Strakonický dudák Foto: Jana Bečková
Kmenové buňky mají pomoci pacientovi s poruchou míchy

Dvacetiletému pacientovi, který byl po těžkém poranění krční páteře zcela ochrnut lékaři odebrali kostní dřeň, zpracovali a získané kmenové buňky znovu vpravili do těla. V místě, kde byla přerušena mícha by měly pomoc obnovit nervovou tkáň.

"Původně jsme tento zákrok chtěli vyzkoušet až v září. V rodině hocha, kterému se zranění přihodilo, je lékař, a ten o této možnosti věděl. Obrátili se na nás a přemluvili nás," řekla Právu Syková. Dodala, že pro jedinečný projekt bylo třeba řada schválení. "Urychleně, během několika dní jsem musela vypracovat klinickou studii, tu schválila etická komise nemocnice i ministerstvo zdravotnictví," uvedla Syková.

Náročnost zákroku dokumentuje, že se na něm podíleli lékaři nejen uvedeného ústavu ale i 2. dětské kliniky FN Motol, Ústav hematologie a krevní transfúze, neurologové a ARO v Motole, kde nyní pacient leží a daří se mu dobře. Zákrok je však zatím možný jen u akutních případů, maximálně do tří týdnů po poranění.

Výzkum je teprve na začátku

Kmenové buňky jsou ještě nezralé a nediferencované buňky kostní dřeně, které, přenesené v tomto stadiu svého vývoje do jiné tkáně, mohou vytvářet buňky naprosto shodné s tkání, do níž jsou zavedeny. "Tak by šlo nahradit mozek, játra, srdce a další orgány," řekla profesorka Syková.

Podobný zákrok poprvé použili koncem června lékaři Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, když kmenové buňky získané z kostní dřeně pacienta transplantovali postiženému do jeho srdečního svalu. Během půl roku budou vědět, zda se nové buňky tvoří a zda zlepší funkci srdeční komory. Stejně tomu bude i u pacienta s poruchou míchy. Lékaři se domnívají, že právě kmenové buňky by v budoucnu mohly znamenat velký převrat v medicíně.

Tím by ti, kteří dnes čekají na transplantaci srdce, jater, ledvin, mozku, plic, měli velkou naději, že čekání odpadne a místo transplantace dostanou kmenové buňky, které jejich nemocný orgán vyléčí nebo nahradí. Zároveň však varují před velkým optimismem. "Výzkum je na začátku a masové rozšíření by bylo možné až za několik let," řekla profesorka Syková. Je také třeba investovat peníze do vybudování buněčné banky v ČR, v níž by kmenové buňky byly. Banka by stála desítky miliónů korun. "Už nějaké peníze máme, ale stále to nestačí," řekla Syková.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků