Článek
Nikdo z nás není dokonalý, každý má nějaké chyby, které druhým začnou po pár letech soužití vadit. Někteří jedinci pak mají tendenci druhé kvůli tomu měnit. Myslí si, že jen díky tomu bude jejich vztah skutečně funkční. Ve skutečnosti svým chováním často vztah jako takový většinou zničí.
Udržet kritiku ve správných mezích totiž zvládne málokdo. Dost často se stává, že kritizování velmi záhy sklouzne k pohrdání druhým, což zničí naprosto všechny vztahy.
Jakmile totiž začnete druhým opovrhovat, ztratíte vůči němu jakýkoliv respekt, který je základem každého dobrého vztahu, včetně manželství.
Doma neslyšíte nic jiného než poučování aneb Když partner věčně kritizuje
Svým pohrdáním v podstatě dáváte druhému najevo svou nadřazenost a je úplně jedno, jakou taktiku k tomu využíváte, zda sarkasmus, zesměšňování či negativní grimasy, gestikulaci či další projevy řeči těla. I sebedokonalejší vztah založený na obdivu, respektu a lásce se tak velmi záhy promění v naprosté znechucení a opovržení.
„Je ironií, že tyto taktiky vyplývající z pohrdání druhými činí častěji lidé, kteří sami v minulosti prožili něco podobně zraňujícího. Jejich nezhojené rány z minulosti jako by začaly znovu hnisat a vedly k nenávisti, která je začne ovládat,” vysvětluje na svém blogu vztahová terapeutka Mary Ellen Gogginová.
Bohužel takový jedinec pak často úplně zapomene na všechny dobré vlastnosti druhého i na vše hezké, co do té doby společně ve vztahu prožívali.
Partnerské manipulace, které nelze tolerovat
Jak moc se pohrdání druhým může zobrazit na zdravotním stavu partnerů?
Bohužel takovýto vztah nezpůsobuje jen emoční trauma. Oběma partnerům velmi významně oslabuje i imunitní systém.
Pokud dochází k dlouhodobému uvolňování stresových hormonů adrenalinu a kortizolu, tělo začne být v důsledku hormonální nerovnováhy oslabováno. Je pak mnohem méně odolné vůči nemocem, nejrůznějším poruchám a bolestem.
Traumata z dětství způsobují vážná onemocnění v dospělosti
Lze manželství i za takového stavu ještě zachránit?
„Ano, ale neobejde se to bez zásahu odborníků, kteří dokážou najít pravý důvod toho, proč se jedinec chová, tak jak se chová. Důvod často vyplývá z minulosti a je zapotřebí problém označit a rozklíčovat.
„Zároveň se dotyčný musí naučit novým strategiím, které pomohou rozbít doposud používaný vzorec chování,” upozorňuje Gogginová.
