Co dělat, když se cítíte druhým zanedbáváni

Dlouhodobé vztahy se potýkají s celou řadou problémů. Ačkoliv se partneři mají stále rádi, postupem času z jejich vztahu vyprchává vášeň a na stále větším významu začnou nabývat slova jako stereotyp či samozřejmost.

Partneři se tak mohou začít cítit nepotřebně, zanedbaně a osaměle. Často pak podléhají nejrůznějším smutkům, pasivitě, depresi či naopak křiku a agresivitě.

Pokud vám na vztahu stále záleží a chcete daný stav změnit, pak se držte rad odborníků na vztahy Susie a Otty Collinsových.

Pokud budete druhého z čehokoliv obviňovat, aniž byste v ruce měli skutečné důkazy, pak je zřejmé, že i kdyby udělal cokoliv, o opaku vás stejně nepřesvědčí. V jeho očích pak zaujmete pozici někoho, kdo mu není ochoten naslouchat, tudíž tak nebude činit ani on sám.

I když budete mít pocit, že přesně víte, co svým chováním druhý zamýšlel, nečiňte závěry bez toho, aniž byste znali skutečně celý příběh.

Věnujte pozornost všemu, co vám druhý říká a nesnažte se jeho slova bagatelizovat. Nikdy nevíte, jak moc jsou konkrétní věci pro druhého důležité a jak důležitou úlohu mohou sehrát v kvalitě vašeho vztahu.

I když se budete cítit smutně či naštvaně, nikdy se nestavte do defenzivní (obranné) role. Čím víc se budete litovat, omlouvat a vydobývat si tak pozornost druhého, tím spíš ho od sebe odeženete.

Pokud vůči vám partner zaujme odmítavý postoj, nedělejte ze sebe oběť. Naopak, snažte se vždy ke všemu přistupovat tak, že je to problém vás dvou, který je zapotřebí nepřehlížet.

Nesnažte se druhému vnucovat své požadavky, zkuste se jen dohodnout na pravidlech a pevných hranicích, které budete společně respektovat. Nejde o to druhého do čehokoliv nutit či manipulovat do věcí, které odmítá. Jde jen o nalezení společných kompromisů. Stanovením si hranic si oboustranně dáte jasně na vědomí vzájemné potřeby a podmínky.

Pokud druhému chcete cokoliv důležitého sdělit, pak nikdy nesázejte na domněnky, ale skutečné věci. Pokud vsadíte na fakta, pak se mnohem snáze vyvarujete výbuchu emocí a slov, které mohou druhému skutečně ublížit.

Proto je dobré se před každou reakcí nejprve nadechnout a snažit se nalézt vhodná slova. Tak, aby jazyk nikdy nepředhonil mysl.

Řada lidí od druhého vyžaduje, aby dělal věci, díky kterým se budou cítit úspěšně, atraktivně a milovaně, přičemž často tomu je přesně naopak. Čím víc dotyční tlačí na druhé, tím více se cítí osamoceně a zanedbaně.

„Mějte vždy na mysli, že úkolem druhého není, abyste se za každé situace cítili dobře vy. Tohle je vaší vlastní povinností. Realita je totiž taková, že chválit a druhého dostatečně oceňovat nikdy nefunguje v okamžiku, kdy k tomu dotyčný nevyvine žádnou aktivitu. V ten okamžik, i kdyby se druhý snažil sebevíc, stejně by to pro vás nebylo dostatečné,” upozorňují na svém blogu odborníci.

Chcete-li, aby vše fungovalo skvěle, pak se nejprve aktivně snažte uspokojit své vlastní potřeby a nečiňte druhého zodpovědným za své vlastní pocity.

Pište si deníček, dopřejte si nějakou rozmazlovací péči či se poraďte s odborníkem, jak se cítit lépe, ale neočekávejte, že to za vás vyřeší váš protějšek. Až když dokážete uspokojit vlastní potřeby, můžete se snažit zlepšit chování druhého.