Romantický obraz párečku, který v klubíčku spočívá ve společném loži každou noc, je pouhý mýtus, vysvětluje psycholog a manželský terapeut z Atlanty v americké Georgii George Williams. "To se stává jen vzácně. Vzory pro odpočinek se diametrálně liší téměř u každého páru, který jsem měl v péči. A to i když si velmi dobře rozumějí, může být, že potřebují spát odděleně."

Zvyky jednoho páru se kromě toho mohou měnit s postupem společně prožívaných let: postel sdílená každou noc, když sexuální touha není stejná, může být dalším důvodem nedostatečného odpočinku, probděných nocí a frustrací pro obě strany.

Celých 23 procent párů spí na oddělených lůžkách či v jiné místnosti, nebo se jeden z dvojice odchází vyspat na kanape. Osm procent lidí mění čas pro odpočinek. A sedm procent používá ucpávky do uší nebo klapky na oči, aby měli jistotu, že budou moci spát.

Sexuální teraputka Westonová je toho názoru, že oddělené spaní může být přínosem pro vztah v páru. "Neznamená to konec vztahu. Fakticky to může být začátek, protože když se člověk cítí odpočatý, může se stát, že se začne více zajímat o sex. Pokud se mu přihodí, že spal společně s chrápající osobou, a jak je známo, může to partnera probudit i několikrát za noc, tak to tedy nevytváří dobrou náladu mezi partnery."