Když na to, jak to bylo, s odstupem času vzpomínají, hrozí riziko, že skutečné události i motivy už dávno odnesl čas a postoje se změnily. Anebo radost nad zrozením třeba i původně neplánovaného potomka zvítězila nad vším ostatním. Nedávno nás o tom přesvědčila režisérka Helena Třeštíková ve svých Manželských etudách po dvaceti letech.

Děti opravdu nechtěné však nejsou žádnou chimérou. Žijí mezi námi. Kdysi jich hodně přišlo na svět proto, že jejich matky neúspěšně žádaly o umělý potrat u neblaze proslulé okresní interrupční komise. A jejich žádosti nevyhověla ani krajská komise odvolací. Musely tedy dítě donosit a porodit proti své vůli.

Co to je za dětí? Jak vypadá život těchto lidí, kteří jsou už dnes dospělí? Pečlivým výzkumem 220 těchto dětí a jejich porovnáním se stejně početnou skupinou dětí chtěných tým výzkumníků zjistil už v roce 1975, že je mezi nimi mnohem více tělesně i duševně nemocných. Také se mezi nimi vyskytoval několikanásobně vyšší počet dětí zanedbávaných, týraných a zneužívaných.

Později u nich zjistili větší výskyt drogových závislostí a kriminálních deliktů. Z celého výzkumu tedy vyplynul jednoznačný závěr. Pokud společnost přinutí ženu, aby porodila dítě, které si nepřeje, zvýší tím výskyt mnoha negativních společenských jevů. To byl snad také jeden z důvodů, proč byly interrupční komise zrušeny. Každá žena tak získala právo rozhodovat o počtu svých dětí svobodně a bez nátlaku.

S vyšším počtem potratů klesl počet vražd

V roce 1999 se objevil v renomovaném časopise Economist článek, který upozorňoval na nápadný pokles zločinnosti, k němuž došlo v některých státech USA v devadesátých letech. Jeho autoři vyslovili odvážnou hypotézu, že by tento klesající počet kriminálních činů mohl souviset s legalizací potratů v roce 1973. Díky liberálnímu potratovému zákonu se tam ti zločinci zkrátka nenarodili.

Autoři článku, S. D. Levitt a J. J. Donohue, si dali práci i s další statistikou. Její výsledky se s touto hypotézou shodují. V pěti státech USA, které legalizovaly potraty už v roce 1970, tedy o tři roky dříve, klesla zločinnost jako první. V deseti státech s vysokou četností umělých potratů (508 na 1000 porodů živých dětí) klesla zločinnost nejvíce. Třeba jenom počet vražd se snížil o 30 % a dalších násilných trestných činů o 20 %. V 31 státech se střední četností potratů (213/1000) klesl o 13 % počet vražd, zatímco v 10 státech s nejnižším počtem potratů (46/1000) se naopak počet vražd zvýšil o 16 % a o 30 % zde stoupl také počet násilných trestných činů.

S liberalizací potratového zákona poklesl kromě kriminality také počet sebevražd mladistvých a mladých dospělých jedinců. Snížil se i počet dospívajících, které vyloučili ze školy, klesla závislost na drogách a míra sexuální aktivity nezletilých. Naproti tomu stoupla úroveň formálního školního vzdělání vyjádřená počtem dokončených roků školní docházky.

Dnes je mnohem více nápomocna spolehlivá antikoncepce

Byl bych nerad, kdyby uvedená statistika vyzněla jako oslava umělého přerušení těhotenství. Naštěstí situace se výrazně mění. Dnešní žena už nemusí řešit problém nechtěného těhotenství potratem.

Spolehlivá antikoncepce bývá dostatečnou možností, jak těhotenství regulovat. Přispěla v ČR k tomu, že počet potratů klesl za posledních patnáct let o 70 %. Představuje spolehlivou pojistku a možnost toho, aby rodiče příchod každého dítěte na svět plánovali a s láskou očekávali.

Nedělejme si ovšem iluze, že tím zločinci zcela vyhynou. Díky plánovanému rodičovství se však jejich počet aspoň trochu sníží.