Je to pravděpodobně způsobeno tím, že sexuální aktivita žen je tlumena starou tradicí a morálními zábranami. Také se zde oběma pohlavím měří nestejným metrem. Nápadné je to zejména v případech exhibicionismu. Pokud někdo uvidí v okně onanujícího muže, zavolá nejspíš policii, aby dotyčného zatkla pro výtržnictví. Zatímco v případě onanující ženy zavolá kamarády, aby se přišli podívat.

Většině žen také chybí vrozená agresivita, pokud jde o sex. S výjimkou některých archaických pudů, jako je například kousání během pohlavního styku. Nebo agresivní chování lesbiček při boji o partnerku.

Zoofilie není trestný čin

Pohlavní styk se zvířaty, obzvláště se psy a kočkami, není možno považovat za perverzi v pravém slova smyslu. Jde spíš o jakési náhradní řešení v případě narušených kontaktů a sexuálního strádání. Ostatně zoofilie u nás nefiguruje na seznamu trestných činů.

V poslední době poněkud přibylo případů incestu, kdy matka přinutila k pohlavnímu styku svého neplnoletého syna. Podstatnou roli tu většinou hraje alkohol. V některých případech také psychický defekt dotyčné matky. Někdy bylo snížení intelektových schopností pachatelky tak značné, že do značné míry omezilo její schopnost převzít za svůj čin plnou zodpovědnost.

Matky zneužívají syny stále častěji

Význačnou roli zde hraje také bytová tíseň a nepříznivé rodinné poměry. Nebezpečí vzrůstá tehdy, když matka a dospívající syn spí v jedné posteli. Když se společně oblékají a svlékají. Nebo když se společně koupou. V Německu nedávno uveřejnili statistiku, podle níž je sexuální zneužívání synů matkami častější, než bylo známo. Toto téma bylo pochopitelně dlouhou dobu naprosto tabu. Nyní začíná zajímat celou řadu terapeutů a ochránců dětí.

Odsouzení incestu mezi matkou a synem má své kořeny v Sofoklově tragédii Oidipus. Příběh syna, který zavraždí svého otce a ožení se s vlastní matkou, vstoupil dokonce do psychoanalýzy. Jako příklad pro vývojovou fázi dítěte, kdy je lehce zranitelné. Zásluhu na tom má zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud.

Případy, kdy otec pohlavně zneužívá dceru, jsou velice často příčinou její sexuální poruchy. Nejednou poruchy celoživotní. Není sporu o tom, že následky toho, když matka zneužije syna, jsou neméně zničující. Trápí ho časté deprese, pocity viny, impotence, eventuálně nenávist vůči ženám.

Synové se od matek složitě odpoutávají

Průběh odpoutávání se od matky je složitým procesem dospívání a zrání. Sexuálně zneužívaným chlapcům se právě tento krok většinou vůbec nepodaří. Jejich pozdější setkání s ženským pohlavím obvykle končí sexuálním selháním a fiaskem.

Matky, které se zapletou do incestu, uvádějí často, že se cítí osamělé, ošizené a zatrpklé. Chybí jim citová podpora a láska partnera. Proto se vlastního syna pokouší pasovat do role ochránce, utěšitele a milence. Někdy to bývají ženy, jimž chyběl ve výchově vlastní otec. Na zneužívání nezletilých synů matkami by proto bylo dobré myslet v těch případech, kdy se u dítěte objeví výchovné a sexuální poruchy. Tyto případy je pak potřeba nekompromisně odhalovat a trestat.

Diskutabilní mi však připadají případy dobrovolného incestu dospělých osob. Podle zákona jsou rovněž trestným činem. Mnohé tyto případy však dotyčné účastníky sexuální aktivity nikterak neohrozí. Jsem přesvědčen o tom, že k řadě z nich dojde, aniž se stanou předmětem trestního stíhání. Je však u nich potřeba zdůraznit dva podstatné aspekty: dospělost a oboustrannou dobrovolnost. A pokud zúčastněným nehrozí následky, o nichž byla řeč, je otázka, jestli by postoj zákonodárce nezasluhoval revizi. Nebo aspoň zamyšlení a jiný pohled na tento druh incestu.

Připouštím, že můj názor může působit poněkud odvážně, ale myslím si, že stojí alespoň za diskusi.