Konstatování – „To je ale psychopat!“ – u nás zdomácnělo, označuje ale plošně člověka, který „se nám nějak nezdá“, případně je výše zmíněný cholerik či nás prostě jen štve. Ve skutečnosti lidí, které bychom mohli označit jako psychopaty, je skutečně malé procento, o to nebezpečnější ale jsou.

„Jestliže existuje jedna věc, která je psychopatům společná, pak je to mistrovská schopnost vydávat se za normálního, běžného člověka, zatímco za fasádou – brutální a brilantní maskou – bije zmrazené srdce bezohledného dravce,“ vysvětluje ve své knize Moudrost psychopatů Kevin Dutton, výzkumný psycholog v britském Calleva Research Centre for Evolution and Human Sciences.

Rozpoznat je včas tak není vůbec snadné, protože jejich „hra na normálnost“ bývá díky vysokému IQ, kterým psychopaté většinou disponují, dovedena téměř k dokonalosti. Vodítkem pro nás ostatní tedy může být třeba mistrná manipulace, kterou tento typ lidí vládne. Ani tu není snadné rychle poznat, ale po čase už jisté rysy vnímat můžete.

Dva hlavní rozdíly mezi mužskými a ženskými psychopaty

Slavný český lékař Radkin Honzák se ve své knize Čas psychopatů zabývá touto poruchou do nejmenších detailů, a také vysvětluje metody Roberta D. Hareho a jeho slavného Hare Psychopathy checklistu – jakéhosi „psychopatického dotazníku“, který zahrnuje několik položek, podle kterých je možné psychopata odhalit.

Charakteristické rysy psychopatů podle Radkina Honzáka

  • Uvolněnost a povrchový šarm
  • Grandiózní představa o vlastní hodnotě
  • Potřeba podnětů – náchylnost k nudě
  • Patologická lhavost
  • Mazanost – manipulativnost
  • Absence lítosti a viny
  • Oslabené afektivní reakce
  • Bezohlednost a absence empatie
  • Parazitický životní styl
  • Špatná kontrola vlastního chování
  • Promiskuitní sexuální chování
  • Problémy s chováním od časného věku
  • Absence realistických dlouhodobějších cílů
  • Impulzivita
  • Nezodpovědnost
  • Odmítání odpovědnosti za vlastní činy
  • Mnoho krátkodobých manželství
  • Delikvence v mládí
  • Univerzální zdatnost v kriminálním prostředí

Otec tohoto seznamu „charakteristik“ Robert Hare pracoval dlouhá léta jako psycholog ve věznici v Britské Kolumbii, kde pracoval právě na výzkumu chování psychopatů.

Pokud ale odhlédneme od vězeňského prostředí, v běžném světe se, podle Psychology Today, psychopaté nejvíc vyskytují v řadách vedoucích pracovníků, velmi úspěšní jsou třeba v „dravém“ prostředí vyššího managementu. Celkově pak tvoří asi 4 % světové populace.

Psychopaté se rádi předvádějí a jsou středem pozornosti, což je odlišuje třeba od sociopatů, při bedlivém pozorování je vždy do očí bijící nedostatek jakýchkoli skutečných emocí.

Může se vám hodit na Zboží.cz: