Komfortní zónou jsou myšleny navyklé způsoby chování i reakcí, tedy zaběhlé dráhy v mozku neboli zažité rituály, které máme dokonale pod kontrolou. Jde o oblast, kterou náš mozek dobře zná, což mu dělá dobře. Zároveň mu ale nepřináší nic nového, nerozvíjí ho a nepodceňuje ke kreativitě. Navíc ne všechny tyto rituály jsou pozitivního rázu, často se mezi nimi objeví takové věci, které nám neprospívají, ba přímo škodí.

„Celoživotní nadváha, závislost na cigaretách, špatný výběr partnera nebo neustále prázdná peněženka. Nepříjemné věci často doprovázené ještě nepříjemnějšími emocemi, které se dají těžko měnit,” vysvětluje psycholožka a psychoterapeutka Mgr. Alžběta Protivanská.

A právě proto se často doporučuje vystoupit z komfortní zóny a začít věci skutečně měnit. Jenže tak jednoduché to podle odbornice není. Komfortní zóna má i pozitivní stránky, například nás zbavuje úzkostí, zajišťuje klid, umožňuje si odpočinout a nežít v neustálém stresu, který má značně negativní vliv na naše zdraví.

„Komfortní zóny mohou velmi pozitivně působit i na naše vztahy, a to zejména z pohledu bezpečnosti, spokojenosti a předvídatelnosti,” vysvětluje pro The Sydney Morning Herald odbornice na vztahy a klinická sociální pracovnice Debbi Carberryová.

Snaha o vystoupení z komfortní zóny tak může mít i řadu negativ.

„Sama jsem zkusila vystoupit z komfortní zóny a aplikovat na sobě nejrůznější rady typu zatnout vůli a prorazit hlavou zeď, motivující papírky na lednici či nejrůznější chytré aplikace zaměřené na výkonnost a naplňování cílů a žádná nevedla k tomu, co jsem si přála. Moje cíle jsou přitom celkem prosté - pravidelně cvičit a jíst. Ukázalo se, že je to pro mne daleko větší problém, než to na první pohled vypadalo. Přesně si pamatuji moment, ve kterém se vše zlomilo, a já přišla na to, jak to konečně dokázat. K tomu, abyste v životě začali dělat cokoli nového a udrželi to v něm, vedou dva konkrétní kroky. Jednak spokojenost tady a teď a pak nafouknutí komfortní zóny,” vysvětluje Protivanská.

Spokojenost tady a teď

Je jedno, jestli chcete hubnout, přestat kouřit nebo si nebrat věci tak osobně. Všechno je to o změně hluboko zakořeněného vzorce ve vašem myšlení a chování. Nejdřív najděte na současné situaci to, co je v pořádku.

Přestaňte si vyčítat tloušťku nebo závislost. Neznamená to, že přestanete chtít změnu! Jen najdete spokojenost v tom, co je tady a teď, abyste se mohli posunout dál.

„Zároveň se tak naučíte žít v plném rozsahu toho, co vám komfortní zóna nabízí,” upozorňuje ve své knize Nevyslovitelné a jiná konverzační témata Meghan Daumová.

Nafouknutí komfortní zóny

Abyste se stále z pohodlnosti nevraceli ke starému známému návyku, je zapotřebí, aby plánovaná změna byla co nejpříjemnější. Proto vymyslete ten úplně nejnepatrnější krok, který se dá hned podniknout. Začít ráno dělat jeden jediný klik. K obědu si nekoupit nic sladkého. Zařadit každodenní krátkou procházku.

Protože vždy je jednodušší zůstat na gauči než jít běhat, stejně jako je snazší si koupit zase bagetu než si vařit oběd do krabičky, podobně jako je přirozenější si s ostatními prostě zapálit cigaretu než jen tak postávat nebo zůstat o samotě v kanceláři.

„Klíčem k úspěchu jsou malé kroky, které se podobají cíli, ke kterému směřujete, a zároveň jsou příjemné, nebo vám minimálně nevadí je dělat. Pomalu tak pašujete do své komfortní zóny něco nového, ale pořád příjemného. Nespěchejte na sebe. Na začátku je velmi důležité udržet pravidelně tento maličký krok a vždy se za něj pochválit. Učíte tak svůj mozek neuvěřitelně cennou věc - když se pro něco rozhodnu, tak to dokážu a je to příjemné,” radí Protivanská.