„Kolem 40 let začíná být muž z reprodukčního hlediska daleko méně zajímavý. Stejně jako u žen platí, že ideální doba, kdy by měli plodit děti, je mezi 18 až 30 lety,“ upozorňuje urolog MUDr. Viktor Vik z kliniky Gennet.

Vyšší věk zkrátka neprospívá mužským spermiím. „Za posledních 25 let klesl počet mužských spermií o 60 %, každý rok se spermiogram zhoršuje o dalších 1,6 %,“ varuje MUDr. Štěpán Machač, Ph.D.

Dříve se za normální považoval spermiogram (vyšetření plodnosti) s koncentrací 40 miliónů spermií na mililitr, nyní je to 15 miliónů/ml. Spermiím přitom obecně škodí málo pohybu, špatné jídelní návyky, sedavé zaměstnání, vyhřívané sedačky v autě, nošení mobilního telefonu v kapse.

Svůj význam však sehrává i genetika. „Genetické predispozice či různá onemocnění, jako například záněty varlat nebo příušnice, popřípadě úrazy nebo vrozená onemocnění, to vše může mít na plodnost muže vliv. Věk sice bývá většinou zmiňován především v souvislosti s ženskou neplodností, ale i u mužů na věku záleží. Se zvyšujícím se věkem u spermií narůstá výskyt mutací, snižuje se objem ejakulátu a množství zdravých a pohyblivých spermií,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., ředitelka kliniky Repromeda.

Odhalit tyto problémy pomáhají speciální genetické testy, které reprodukční kliniky v rámci vyšetření neplodnosti provádějí.

Hladina testosteronu

Hormon testosteron významně ovlivňuje produkci semenných tekutin, jež pomáhají s pohyblivostí spermií. Čím více tedy muž testosteronu má, tím více se vyrábí spermií i tekutiny, a naopak – čím méně jej má, tím dochází k nižšímu výronu semene a také k nižší pohyblivosti spermií při ejakulaci.

V důsledku toho se omezuje i plodnost. Proto při problémech s neplodností lékaři sahají i k vyšetření koncentrace testosteronu.

Když spermiogram ukazuje špatné hodnoty

V případě zhoršených hodnot spermiogramu někdy postačí pouhá úprava životního stylu.

„Proces tvorby spermií trvá 8 až 10 týdnů. Nejstarší spermie jsou tedy zhruba dva až tři měsíce staré a jsou ovlivněny událostmi, které proběhly v tomto období. Po úpravě stavu tak může opět dojít k získání normálních výsledků,“ upozorňuje MUDr. Martina Novotná, reprodukční endokrinoložka z Institutu reprodukční medicíny Unica.

Nejčastějším onemocněním mužů je tzv. oligospermie – nízký počet aktivních spermií. Velký vliv na toto onemocnění má právě partnerův životní styl. Doporučuje se tedy omezit kouření a pití alkoholu, naopak doplnit vitamíny, zejména E a C. Pokud to nezabere, dá se problém řešit tzv. inseminací, kdy jsou spermie v době ovulace ženy zavedeny přímo do děložní dutiny.

Jiné časté onemocnění způsobující neplodnost je varikokéla. Rozšířené žíly u varlat mají za důsledek zpomalování krevního oběhu v šourku a mohou vést až k impotenci. Naštěstí i tento problém lze odstranit jednoduchým chirurgickým zákrokem.

Co lze vyčíst ze spermiogramu

Ze spermiogramu jsou lékaři schopni zjistit objem, pH, zkapalnění, ale také počet spermií, jejich pohyblivost a tvar. Test však sám o sobě neukazuje, zda je muž plodný, či nikoliv.

„Vyšetření může potvrdit nebo vyloučit patologie spermatu, ale samotná plodnost je dána interakcí mezi mužskými a ženskými faktory plodnosti či neplodnosti. I když má muž spermiogram zcela fyziologicky v pořádku, nevylučuje to možnost dalších faktorů – například genových mutací, které mohou zabraňovat oplození vajíčka,“ popisuje MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D.

Spermiogram je tedy odrazovým můstkem k podrobnějším vyšetřením genetickým, imunologickým a v případě poruchy spermiogramu také urologickým.

Asistovaná reprodukce je dnes na tak vysoké úrovni, že i muži, u kterých nebyly v ejakulátu nalezeny spermie, mají šanci počít s partnerkou vlastního potomka.

Pokud má muž alespoň několik spermií, jsou lékaři schopni získat je operační cestou z varlat či nadvarlat.