Hlavní obsah

Sexuoložka Hanka Fifková: Co je, a co není v sexu normální

Právo, Hanka Fifková

„Patnáct let jsme měli s manželem pěkný sexuální život, alespoň jsem si to myslela,“ odpověděla mi klientka středního věku na dotaz, s čím jí můžu pomoci. „A vždycky se mi zdálo, že i můj muž je spokojený.“ S výrazem, který naznačoval, že stále nemůže uvěřit tomu, co mi říká, pokračovala: „Manžel po mně začal chtít divné věci. Zničehonic. Třeba přinesl domů pouta. Prý bychom se mohli navzájem svazovat.”

Foto: Profimedia.cz

V sexu se dá dělat jen to, co oba chtějí.

Článek

„Nebo mi koupil takové strašně nestydaté prádlo. Hned jsem ho vyhodila. Připadala bych si v něm jako nějaká prostitutka. A naposledy vytáhl v posteli notebook s připraveným pornofilmem. Prý bychom se na něj mohli podívat místo předehry. Když jsem se ho zeptala, co ho to popadlo, řekl mi, že mu naše milování připadá pořád stejné. Tak bychom si ho mohli občas nějak zpestřit. To, co po mně chtěl, se mi ale vůbec nelíbí. Začala jsem mít strach, jestli není nějak úchylný.“

Co bude jednomu připadat jako úchylný sexuální požadavek, je pro druhého třeba neobvyklé, ale přijatelné.

Snažila jsem se vyděšené klientce vysvětlit, že hodnocení toho, co v sexu můžeme považovat za normální, a co ne, je naprosto individuální. Co bude jednomu připadat jako úchylný sexuální požadavek, je pro druhého třeba neobvyklé, ale přijatelné. V naší kultuře považujeme za normální takový sex mezi dvěma dospělými lidmi, se kterým oba souhlasí. Zároveň nesmí ani jednomu způsobit psychické nebo fyzické trauma.

Definice pak říká, že sexuální úchylka je trvale úchylné zaměření, které dotyčný preferuje před jinými způsoby sexu. Při stanovení diagnózy nemíváme problém s tím, abychom vyhodnotili, jestli jde o sexuální úchylku z hlediska toho, jaké objekty sexuální touhy si dotyčný člověk vybírá. Za úchylný považujeme například sex s dítětem nebo se zvířetem.

Složitější je stanovit, jestli můžeme za úchylku označit způsob, jakým sex probíhá. Někomu bude připadat normální pouze soulož v klasické poloze. Pro jiného je to mnohem více druhů sexu, včetně análního, skupinového nebo sadomasochistického.

Lidé se často bojí otevřeně mluvit, o čem v sexu sní

Snažila jsem se vysvětlit své klientce také to, že touha po sexuálním experimentu, o což v případě jejího manžela bezpochyby šlo, nemusí znamenat nic negativního. Právě naopak. Pokud přijde s novým nápadem nebo s neobvyklým sexuálním požadavkem, může pro to mít řadu důvodů. Možná se rozhodl konečně projevit své potřeby, o kterých do té doby mlčel. Nebo ho inspirovala filmová pornografická scéna a chtěl by novinku vyzkoušet v praxi.

Možná začal mít strach, že partnerku přestává sex s ním bavit, a proto se snaží o jeho zpestření. Těch důvodů může být mnoho. Ale vždycky je dobré, když si o nich dvojice otevřeně promluví.

Jiný klient mi zase vyprávěl, jak jeho žena, která byla celý život víceméně puritánka, z ničeho nic vyrazila do sexshopu a přinesla domů tašku plnou vibrátorů i dalších pomůcek. Nikdy v životě je neviděl a nerozuměl tomu, proč by je najednou měli používat. Současně v něm začaly hlodat obavy, jestli je s ním jeho žena v posteli spokojená.

Své erotické fantazie někdy lidé tají jenom proto, že se za ně stydí.

Když mu pak manželka po dvou skleničkách vína začala popisovat, co všechno by se s těmi pomůckami dalo dělat, začalo být podle jeho názoru evidentní, že jí nestačí. Nebo se to všechno naučila někde jinde. Anebo platí obojí současně. Když jí to řekl, žena se urazila. Myslela, že ho potěší, když mu řekne o svých skrytých přáních. Prý jí trvalo dlouho, než se k tomu odhodlala. Víckrát to už neudělá.

I tomuto klientovi jsem se snažila říct, že se lidé často bojí prozradit svému partnerovi, o čem v sexu sní. Platí to zejména o ženách. Právě ony mívají větší zábrany a často i komplikovaný postoj k vlastní sexualitě. Své erotické fantazie pak někdy tají jenom proto, že se za ně stydí. Jeho rozpaky a nejistotu lze samozřejmě pochopit, ale manželčinu otevřenost by bylo lepší brát jako projev velké důvěry.

Sexuální převrat nemusí dobře dopadnout

Jak bychom tedy měli zacházet s výstředními nebo ve vztahu do určité doby neobvyklými sexuálními požadavky? Když se jeden z partnerů začne najednou snažit o něco, co se dá z pohledu toho druhého označit za sexuální převrat, nemusí to dobře dopadnout. I když měl dobrý úmysl. Proto je potřeba, aby byli oba opatrní. Ten, který chce sex inovovat, musí mluvit o svých představách postupně a citlivě. Reakce partnera by pak měla být chápající a případné odmítnutí ohleduplné.

Pokud jste si naprosto jistí, že to, co po vás partner chce, nemůžete udělat ani náhodou, nenechte se žádným způsobem nutit do splnění jeho požadavku

Především je důležité, abyste si ujasnili vlastní postoj. Pokud s přáním partnera souhlasíte, není co řešit. Když nevíte, vezměte si čas na rozmyšlenou. Mluvte o svých obavách a zkoumejte, co vám brání v tom, abyste rovnou řekli ano.

Ale pokud jste si naprosto jistí, že to, co po vás partner chce, nemůžete udělat ani náhodou, nenechte se žádným způsobem nutit do splnění jeho požadavku.

Kdybyste totiž dělali v sexu něco, co je vám nepříjemné nebo dokonce odporné, projevilo by se to v budoucnu negativně i v těch oblastech milování, ve kterých to mezi vámi doposud dobře fungovalo.

V sexu se dá dělat jen to, co oba chtějí. Nebo to, co jeden chce a druhému nevadí. Reálný sexuální život v páru je totiž skoro vždycky kompromis, dohoda a určitý průsečík vzájemných představ i přání.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám